„Jodový deficit v těhotenství nebo v raném věku dítěte může způsobit špatný vývoj centrální nervové soustavy a nižší IQ. U dětí i dospělých se nedostatek jódu promítne v únavě a neschopnosti soustředit se. Oslabuje imunitu a přispívá k mnoha onemocněním včetně některých rakovinových nádorů. Může mít za následek deprese a poruchy plodnosti u obou pohlaví,“ vyjmenovala výživová specialistka Zuzana Hlinecká. „Naopak správný příjem jódu napomáhá k celkovému zdraví organismu, vitalitě pokožky, vlasů i nehtů a lepšímu spalování tuků.“
Přirozené zdroje jódu v českém regionu chybějí. Proto se jódem obohacuje sůl, kterou používá každá domácnost, a také krmivo užitkových zvířat, což zajišťuje obsah jódu v mléce a mléčných výrobcích. „V lékárnách jsou k dispozici doplňky stravy s obsahem jódu, jako je Jodis koncentrát vhodný k preventivnímu užívání, nebo lékařsky indikované jodidové tablety, předepisované hlavně těhotným ženám,“ doplnila Zuzana Hlinecká.
Čím aktivnější způsob života, tím větší je spotřeba jódu v lidském organismu. V současnosti se doporučená denní dávka pro dospělého člověka pohybuje kolem 200 mikrogramů denně, což je čtyřikrát více než před šedesáti lety a nejméně dvakrát více, než přijme v potravě běžný Čech. „Málokdo si dopřeje dvakrát týdně přirozené zdroje jódu, jakými jsou mořské ryby nebo mořské řasy, proto se, zvlášť rizikovým skupinám, doporučují doplňky stravy s biologicky aktivním jódem, jako je Jodis koncentrát. Nejvíce ohroženy jsou těhotné a kojící ženy, děti do jednoho roku života, dospívající dívky, senioři, diabetici a další skupiny se sníženým příjmem soli,“ uvedla Zuzana Hlinecká.
Česká republika se jako vnitrozemský region vždy vyznačovala nízkým obsahem jódu ve stravě. Těžké poruchy vývoje a kretenismus nebyly mezi obyvateli v minulosti výjimkou. Zvlášť ve vyšších polohách, kde se v přirozeném prostředí jód téměř nevyskytuje, bylo zvětšení štítné žlázy, takzvaná struma, běžným jevem. První krok ke zlepšení situace přišel až v polovině minulého století – nejpostiženější země se dohodly na umělém přidávání jódu do soli. „Kvůli geografické poloze daleko od moře jsou obyvatelé České republiky ohroženi jodovým deficitem i dnes. Mezi nejpostiženější regiony patří Šumava, Vysočina a Valašsko. Svoji roli hraje také skutečnost, že se jednalo a jedná o chudší oblasti,“ uvedla MUDr. Sylvie Špitálníková, endokrinoložka z havlíčkobrodské nemocnice.
Potřeba jódu v lidském těle roste s dobou, mnoho skupin lidí solí jen velmi sporadicky a velké potravinové firmy stále používají při výrobě svých produktů nejodizovanou sůl. Proto by lidé, kteří nedodržují pestrý jídelníček, měli sáhnout po výživovém doplňku. Den jódu, který na význam jódu pro člověka upozorňuje, vyhlásil Český výbor pro UNICEF poprvé 6. března 1999 ve spolupráci se Světovou zdravotnickou organizací.
Tisková zpráva 8.3.2013
