Spánek nebo rodina?
Založení rodiny se s trochou nadsázky rovná podepsání ortelu spánkové deprivace. Není překvapující, že v prvních třech měsících věku miminka je dobré spaní tím nejvzdálenějším snem, a to zejména pro ženy. V prvních dvou letech péče o dítě ztratí rodiče 6 měsíců spánku, což odpovídá 109 minutám každou noc.
Překvapivě vědci neodhalili přímou úměru mezi stářím dítěte a délkou spánku u rodičů. Přestože noční kojení netrvá věčně, zůstává řada dalších důvodu nespavosti dítěte, od nemoci po noční můry. Za špatný spánek partnerů lze vinit také stres a starosti, přirozeně se pojící s rodičovstvím. Efekty spánkové deprivace proto přetrvávají často až do šestého roku dítěte.
Subjektivně hodnocená odpočatost dosahuje podle doktora Sakari Lemola nejnižších hodnot po prvním těhotenství. U dalších dětí rodiče nevnímají tak silně účinky nedostatku spánku, a to navzdory skutečnosti, že restrikce spánku bývá shodná u každé gravidity.
V roce 2013 zjistili výzkumníci na základě dat z fitness náramků, že otcové jsou těmi, kteří z partnerské dvojice oželí více spánku. Tuto skutečnost přikládají autoři studie pracovnímu životu. Matky si sice užívají delší spánek, který si navíc mohou ještě prodloužit krátkými „šlofíky“ během dne, z říše snů je však často probouzí hladový kojenec.
Kdo je na tom se spánkem hůře: máma nebo táta?
Podtrženo sečteno, oba rodiče podle sebehodnocení prožívají stejně intenzivní únavu. Ženám však vyšlo nižší hodnocení u neurobehaviorálních testů.
Už rodička na sále může věštit, kolik času stráví v nadcházejících měsících v peřinách. Výzkum odhalil u žen rodících vaginálně průměrnou délku spánku 6 hodin, zatímco v případě císařského řezu pouhých 4,5 hodin.
Realitě některých rodičů se však i toto číslo na míle vzdaluje. Kolik spánku miminko umožní partnerům si dopřát se liší rodina od rodiny, přičemž hodnoty jako 2,5 hodiny jsou faktem po jednom z deseti těhotenství. Roli zde hraje totiž mnohem více faktorů než způsob porodu.
Novorozenecké a rané kojenecké období charakterizuje probouzení každé dvě až tři hodiny kvůli hladu či špinavé plence, což vede k přerušovanému spánku (zejména u matek). Narušení spánkového režimu si mnohdy vybírá daň v podobě zdravotních komplikací, nejčastěji dlouhodobé nespavosti. Tato porucha spánku trápí během prvního roku po porodu více než polovinu rodičů.
Maminky kojenců si každou noc průměrné třikrát „vyrazí na procházku“ k postýlce miminka.
Je horší spánkový režim u studentů, nebo u rodičů
Dotazník odhalil nízkou kvalitu spánku u zhruba 60 % studentů. V praxi se to projevuje probuzením minimálně jednou do noci u každého pátého teenagera. Fragmentovaný spánek tedy netrápí pouze rodiče. Prevalence insomnie na univerzitách dosahuje až 18,5 %. Za jednu z příčin lze chápat nevhodné večerní návyky.
Odborníky v oblasti problematiky spánku zvednou ze židle následující statistiky:
- 28 % 14 a 15letých dospívajících pravidelně ulehá nejdříve o půlnoci. Přitom organismus je evolučně naprogramován pro dosahování nejkvalitnějšího odpočinku ve více brzkých hodinách. Lékaři doporučují ukončit den mezi 8 hodinou večerní a půlnoci. Navíc by se denně měla dodržovat shodná doba „večerky“, kterou je vhodné stanovit na dobu, kdy člověk cítí největší potřebu spát a zároveň nedosáhl na „druhý dech“. Taková pravidla se na míle vzdalují návykům většiny studentů.
- Odpočinku věnuje (nejen) ve školních letech málokdo doporučovaných 9 hodin, obvyklá doba spánku činí 6 hodin.
- Alkoholického nápoje požívají čtyři z pěti středoškoláků, z nichž 40 % si alespoň dvakrát do měsíce zajde na „pět“. Rozšířené vnímání alkoholu jako sedativa je pouze napůl správné. Alkoholické nápoje sice zkracují dobu usínání, ovšem vzhledem k rychlé metabolizaci způsobí fragmentaci spánku v druhé polovině noci.
- Energetické nápoje získávají u mladých popularitu: pro 34 % věkové kategorie 18 až 24 let představují nedílnou součást denní rutiny. Konzumace kofeinu, hlavní složky povzbuzujících drinku, není u těchto jedinců regulována denní dobou. Přitom by měla ustat minimálně sedm hodin před spánkem, aby organismus stihl stimulující látku metabolizovat, a nedocházelo tak k narušení hlubokého spánku.
- 7 až 14 % studentů užívá studijní stimulanty (např. Concerta, Ritalin, Dexedrin a Adderall), které však negativně ovlivňují hluboký spánek, pojící se s obnovou kognitivních procesů klíčových pro úspěšné studium.
- Čtení oblíbené knihy před spaním je retro. Dnešní teenageři usínají v obležení svítících „kouzelných krabiček“. Až 67 % dotazovaných používá před spaním mobil, 60 % počítače, 43 % elektronická hudební zařízení, a 18 % videohry. Modré světlo potlačuje produkci melatoninu („hormonu spánku“) a nabourává skrze oční sítnici biorytmus.
- Párty nebo obtížná zkouška vyplní noc jinými aktivitami než odpočinkem. Následné „dospávání“ během dne se kvalitou nevyrovná nočnímu spánku. Navíc ztráta jediné noci spánku způsobí výrazně změny u více než sta plazmatických proteinů, včetně bílkovin ovlivňujících krevní cukr, imunitu a metabolismus. Dřímání během dne snižuje množství „uspávajícího“ neurotransmiteru adenosinu, čímž dochází k oddálení spánkové potřeby čili k obtížnějšímu usínání v noci.
- 80 % vysokoškoláků vykazuje symptomy úzkosti a stresu, což se může odrazit ve kvalitě spánku, a vést tak k ještě větší náladovosti.
Spánek studentů tedy trpí v ohledu délky i kvality. Nízká kvalita spánku znemožňuje jedinci fungovat „na sto procent“, a to nezávislé na množství odpočinku. Noc plná probouzení se podepíše na náladě a pocitu odpočatosti více než kratší, avšak nepřerušovaný spánek.
Soustavné narušování spánkového cyklu znemožňuje dosažení stádia tzv. pomalých vln, které je klíčem k doplnění mentální energie.
Zatímco studenti si za „polomrtvý život“ mohou z větší části sami, rodiče musejí svůj spánek obětovat zdravému vývoji miminka. Dnešní teenageři mají naštěstí ještě stále trochu rozumu, aby spánku „obětovali“ alespoň nezbytné minimum pro fungování během dne.
Budíčkem novopečených maminek je dětský řev, u mladých lidí zase sociální sítě (pokud se tedy jejich bujarý noční život neprotáhne až do rána). V kombinaci s nevhodným spánkovým režimem se kvalita spánku dospívajících mnohdy blíží bodu mrazu. Obě skupiny jsou tedy horkými kandidáty na roli "zombie".
Poznámka: Údaje zahrnuté v tomto článku odpovídají realitě amerického školství a rodičovství. Pro ČR jsou statistiky problematiky spánku dostupné velmi omezené.
