Díky ultrazvuku větší přesnost embryotrasferu
Proces umělého oplodnění se skládá z několika důležitých kroků, od vyšetření páru až po závěrečný embryotransfer. A právě při přenosu oplodněného vajíčka do dělohy začali nově lékaři využívat ultrazvuk, díky kterému mají celý transfer ještě více pod kontrolou – přesně vidí, kam embryo při proceduře umisťují. „Embryotransfer se provádí pomocí tenké kanyly přes děložní hrdlo, kdy do dělohy umístíme oplozené vajíčko. Nyní si navíc prostor dělohy při přenosu vizualizujeme pomocí ultrazvuku, takže lékaři přímo vidí, kam embryo z katetru vypouští.
Pro ženu se tím ale nic nemění, jedná se o nebolestivý ambulantní výkon, po kterém mohou klientky odejít domů,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, PhD., ředitelka a lékařka z reprodukčního centra Repromeda. Počet zaváděných embryí pak záleží na konkrétním páru a domluvě s lékařem, ale ve většině případů se dnes přenáší pouze jedno embryo. I podle statistik zavedení více oplodněných vajíček nijak nezvyšuje šanci na otěhotnění, naopak se zvyšuje podíl vícečetných těhotenství.
Inkubátor, který dokonale napodobí tělo matky
Přístroj MIRI Time-lapse s 12 pozicemi, který měla k dispozici jako první na světě klinika Repromeda, se snaží co nejlépe napodobit přirozené prostředí ženského těla, ve kterém se na úplném začátku těhotenství embryo vyvíjí. Kromě funkce inkubátoru je také schopný nepřetržitě sledovat vývoj každého oplodněného vajíčka, díky čemuž mu mohou lékaři poskytnout tu nejlepší péči.
Během kultivace navíc není nutné embrya přemísťovat pod mikroskop, takže nedochází k narušení podmínek, jako je teplota nebo složení atmosféry, které jsou pro správný vývoj důležité. „MIRI Time-lapse má k dispozici 12 pozic, tedy oddělených komůrek. Každá z nich je určená k samostatné kultivaci embryí páru podstupujícího u nás léčbu neplodnosti. Díky vyhřívaným komůrkám můžeme sledovat jejich individuální růst a rozvoj, což nám následně umožňuje vybrat pro transfer to nejkvalitnější embryo, čímž se výrazně zvyšuje šance na otěhotnění. U nás navíc přístroj MIRI využíváme při léčbě automaticky, ostatní kliniky mají Time-lapse monitory zpoplatněny,“ vysvětluje MUDr. Kateřina Veselá, PhD.
Zamrazení „na později“
Průměrný věk prvorodiček rok od roku roste, proto se stále častěji vyhledávanou službou stává social freezing, tedy zamražení pohlavních buněk tzv. na později. Metoda je vhodná pro obě pohlaví, ale zejména u žen zaznamenala v posledních třech letech zvýšený zájem i klinika Repromeda. „Ženy v dnešní době chtějí ještě před založením rodiny často cestovat či se věnovat kariéře. Bohužel ale lidská plodnost s těmito plány nepočítá a začíná po 28. roku ženy klesat. V pozdějším věku tak může mít žena s přirozeným početím problém. Je tedy na zvážení, zda si nenechat ještě kvalitní pohlavní buňky zmrazit „na později“.
V zahraničí tuto metodu zaplatila manažerkám například firma Google, takže možná je jen otázkou času, kdy se toho dočkáme i u nás,“ komentuje MUDr. Kateřina Veselá, PhD. Muži metodu social freezing využívají už delší dobu ve větší míře, obzvláště onkologičtí pacienti nebo muži s rizikovým povoláním. Statisticky se tak pořád více zamrazují spermie, a to i proto, že odběr mužských pohlavních buněk je v podstatě rychlý a bezbolestný.
