„Oproti běžnému nadýmání, k němuž dochází hromaděním plynů v zažívacím traktu, je příčina dětské koliky mnohem složitější. Souvisí s vývojem centrální nervové soustavy, se stavem imunitního systému i s vyzrálostí střevní sliznice,“ říká pediatr a alergolog Milan Matulka s tím, že kojenecká kolika trápí často děti, které se narodily předčasně.
Obecně se s kolikou potýká až 30 procent miminek. „U dětí s kolikami a bez nich byly mimo jiné zjištěny rozdíly ve střevní mikroflóře. Proto se u novorozenců doporučuje podpořit zrání střevních tkání a rozvoj zdravé střevní mikroflóry,“ vysvětluje dětský lékař. V tomto směru přinesla příznivé výsledky odborná studie, která u kojenců s kolikami ověřovala účinnost mléčné bakterie Lactobacillus reuteri Protectis původně izolované z mateřského mléka. Už po prvním týdnu podávání kapek s tímto probiotickým kmenem se miminka zklidnila a výrazně se zkrátila doba jejich každodenního pláče. Po 21 dnech se snížila dokonce o 69 procent.
Na rozdíl od potíží s nadýmáním a plynatostí, které mohou trápit děti i dospělé, se kojenecká kolika vyskytuje v tom nejrannějším věku. „Obvykle se objevuje v prvních čtyřech týdnech po narození a zpravidla ustává po třetím měsíci věku,“ přibližuje pediatr Matulka. Kolikou trpí kluci i holčičky, děti kojené i na umělé výživě. Miminko má nafouklé bříško, kroutí se, přitahuje nožičky k tělu, zatíná pěstičky a rudne v obličeji. A mívá záchvaty pláče, který začíná a končí bez zjevné příčiny a může trvat i několik hodin.
„Prdíky“ versus koliky
Při nadýmání a plynatosti doporučují odborníci v každém věku v prvé řadě úpravu jídelníčku, a to i maminkám kojenců. Především vysazení či omezení konzumace potravin přispívajících k nadýmání – například cibule nebo zelí. Miminka mohou totiž plakat kvůli stopám nadýmavých jídel v mateřském mléce. Ale také třeba kvůli polykání vzduchu při krmení.
Kdy to vypadá spíš na koliku?
Pláč při kojenecké kolice má specifickou charakteristiku, podle odborníků pro něj platí takzvané pravidlo tří: jinak zdravý kojenec pláče více než tři hodiny denně, častěji než tři dny v týdnu a po dobu delší než tři týdny.
Proč při podezření na koliku vyrazit k pediatrovi?
Protože kolika může signalizovat i jiný zdravotní problém, například nesnášenlivost kravského mléka. U zhruba pěti procent kojenců s kolikou bývá dokonce příčina potíží organická: může jít například o patologie centrální nervové soustavy, poškození smyslových orgánů, uskřinutou kýlu či třeba anální trhlinu.
Zaostřeno na koliku
Novorozenecká kolika souvisí často s nezralostí trávicího systému, respektive chybějící střevní mikroflórou, která se u kojenců teprve postupně utváří. Novorozenec byl zvyklý přijímat energii pupeční šňůrou a střevní mikroflóra se mu začala pozvolna utvářet až po porodu. „Bouřlivé vyzrávání střevní sliznice probíhá první dny po porodu, kdy se dítě poprvé nadechne a začne polykat,“ přibližuje pediatr Matulka. Proto je u miminek vhodné harmonizovat trávicí soustavu, včetně střevní mikroflóry, čímž pomůžeme k lepšímu zažívání i ke zklidnění miminka. Ideálně se k tomu hodí třeba dětské kapky BioGaia ProTectis, které díky probiotické bakterii původně izolované z mateřského mléka podporují přátelské prostředí v bříšku i v celém zažívacím traktu. „Probiotické mléčné bakterie Lactobacillus reuteri Protectis se do střev dostávají živé a při osidlování střevní sliznice eliminují množení škodlivých mikroorganismů a naopak napomáhají růstu tělu prospěšných bakterií,“ popisuje dětský lékař.
Těhotenství.cz
