Znovu na začátku
Po rozpadu vztahu nebo dokonce manželství nemůže ženu nikdo nutit, aby zůstala s dětmi sama, aby seděla v koutě a zanevřela na společenský život, aby nezkusila štěstí a nehledala lásku. Vztahy končí, lidé se rozcházejí, někdy jako přátelé, jindy je situace vážnější a bývalí partneři se nerespektují. Život jde ale dál a každý má právo na nový začátek. Děti vás nemusí limitovat, jen na ně berte ohled. Obavy z toho, jak budou na novou životní etapu reagovat jsou na místě. Od samého začátku je jim totiž ze všech stran vštěpováno, že rodina je máma, táta a děti, všechno je zalité sluncem a okořeněné láskou. Nic nemůže rodinu ohrozit, všichni se mají rádi. Pak je ale během pár měsíců všechno jinak a najednou jim představujete nového muže, u kterého se přesně neví, jakou roli bude v jejich životě hrát. Kamarád, strýček, ochránce, táta? A na jak dlouho?
Milé překvapení
Děti jsou od přírody spontánní a vnímavé. Pokud cítí, že je maminka (nebo i otec, tento systém funguje oboustranně) šťastná, mnohem snáz přijmou další lidi v jejím životě. Rodič by neměl jejich emoční úroveň, inteligenci a schopnost zpracovat novoty podceňovat. Obrazné vysvětlování je častokrát kontraproduktivní, děti vyžadují jednání jako s dospělým. Nemusíte pro ně vymýšlet báchorky a historky, jednejte s nimi na rovinu. Pochopí to. Chtějí být v centru dění. To je celé, snadné a bezbolestné pro všechny.
Nový parťák
Nemá smysl lhát. Chlapečci jsou většinou závislí na mamince, ale k životu potřebují mužský vzor, který je provede životem a bude mít pochopení pro auta a sport. Pokud váš nový partner nezklame, vašeho syna přetáhne na svoji stranu během pár dní. Vyrazí spolu na kolo, budou sledovat akční filmy, povypráví si o příšerách, půjdou si zahrát fotbal, koupí si burger, uspořádají turnaj v prdění a nezhroutí se ze špinavých bot. V žádném případě se na to ale nespoléhejte a dejte si záležet na prvním dojmu.
Cesta oklikou
Dívky bývají umanutější a cesta k jejich srdci je složitější. Zájmů, které by s nimi nový partner sdílel, moc není. Na panenky ho neužije a s čajem o páté nemá zkušenost, s růžovým kočárkem na městské kolonádě by si připadal nepatřičně. Na maminku nedají dívky dopustit a srdce jen tak někomu nevydají. Jinak než přes dárečky a malé pozornosti to nepůjde. Přenechte partnerovi dárek k Vánocům, který jste chtěla dceři pořídit, aby jí udělal radost on. Dovolte mu, ať ji vzal na zmrzlinu nebo si nechal vyprávět sny a příběhy. Můžete dokonce zapátrat v paměti a vzpomenout si na něco, na co si dcera stěžuje a váš partner by to mohl napravit nebo suplovat místo vás.
Správný čas
Ze všeho nejdřív byste si měla být jistá, že partner je ten pravý a výběr byl pečlivý. Známost na tři měsíce nebo půl roku ukončená heroickou hádkou dětem jen uškodí. Už “ztratily” otce a není dobré představovat jim dalšího člena rodiny, když je vztah teprve v začátku. Jakmile se ale odhodláte, pojměte to formou hry. Jeďte na výlet, udělejte si piknik. Na vás jako na matku pohlížejí jako na autoritu, nechte tedy na partnerovi, aby se nenápadně ptal a sondoval, jestli by dětem nevadilo, kdybyste už jako rodina vyrazili k moři nebo spolu začali bydlet.
S kým mají tu čest?
Záleží na vás, jak budete partnera před dětmi oslovovat. Bude to strýček nebo rovnou táta? Pro menší děti před nástupem do školy to bude osoba tak blízká, že ji možná začnou oslovovat “táto”. Pokud to tak budou cítit, není to problém. Může se ale klidně stát, že jedno dítě bude rezervované a druhé nového partnera přijme se vším všudy. Nechte to tak a netlačte na pilu, srovnání rodině jen uškodí. Vnitřní pohodlí dítěte je nejdůležitější. Starší dětí na základní škole nebo v pubertě k vašemu protějšku zřejmě nepřilnou natolik, aby ho oslovovaly důvěrně. To ale neznamená, že k němu nebudou mít vřelý vztah. Jen už rozlišují, kdo je otec a kdo nový partner.
