Kostní matrix
Zásadní podíl vitamínu D na vstřebávání vápníku a tedy na pevnosti kostí je notoricky známý. Dlouhodobě nízká hladina vitamínu D a vápníku v útlém dětství může vést k rozvoji rachitidy známější pod názvem křivice. První náznaky chybění tohoto vitamínu u dětí se projevují zpomaleným růstem, apatií, svalovými křečemi nebo častými respiračními onemocněními.
Hladina vitamínu D u novorozenců je závislá na množství „déčka“ v těle matky už v těhotenství. Matka je jediným zdrojem vitamínu D pro vyvíjející se miminko v průběhu těhotenství. Nové studie poukazují, že velký vliv na vytváření kostní matrix má již hladina vitamínu D právě v tomto období. Ve třetím trimestru začíná osifikace, to je „zavápňování“ kostí plodu, a je-li vitamínu D v těle matky málo, dojde k vyplavování vápníku z jejich kostí pro využití u miminka. „Některá srovnání jasně ukazují, že rozdíl v hustotě kostní tkáně u dětí, jež byly zásobeny již v prenatálním období, a těmi, které se narodily ženám s nižším obsahem déčka v krvi, je odlišný.
Optimální hladina déčka navíc zajišťuje dostatečný tonus svalů, což má vliv na správnou polohu plodu v děloze a pravděpodobně brání i vrozené luxaci kyčlí,“ říká pediatr MUDr. Božena Kalvachová, CSc. z Endokrinologického ústavu v Praze.
Základ vrozené imunity a štít před alergií
Věděli jste, že nízká hladina vitamínu D zvyšuje počet případů, kdy se děti potýkají s astmatem, alergickými obtížemi nebo lupénkou? Správné zásobení vitamínem D, které by mělo u těhotných žen být minimálně 800 IU – 1 000 IU, u kojenců 500 IU, svědčí jak nastávající mamince, tak miminku. Mamince pomáhá udržovat silné a zdravé kosti a zuby, podporuje její imunitní systém, snižuje riziko těhotenské cukrovky a zajišťuje ochranu před infekcí porodních cest, které jsou jedním z faktorů předčasného porodu.
U miminka má optimální hladina vitamínu D dopad buněčné dělení a fetální programování. Tím se rozumí nastavení fungování orgánů miminka, včetně mozku, jak během těhotenství, tak v budoucnu. „Vitamín D má vliv jak na imunitu vrozenou, tak na postupně získanou tzv. adaptivní. U vrozené působí přes řadu mechanismů tak, že produkuje v těle látky, které mají přímo protibakteriální účinky (kathelicidin).
Vitamín D se také angažuje u imunity získané a to tím, že působí na rozpoznání cizorodých látek, tvorbu přenašečů imunitní informace, ovlivňuje rychlost a funkčnost některých T-lymfocytů a je schopen spolublokovat rozvoj autoimunitních onemocnění,“ říká MUDr. Božena Kalvachová, CSc.
Jak získat vitamín D
Za určitých okolností můžeme přijmout optimální množství vitamínu D ze slunce. Má to ale svá ALE. Nehledě na to, že těhotné ženy by se měly vyhýbat přímému slunci, které ve spojení s hormonálními změnami v těhotenství, přeje vzniku pigmentových skvrn. „Dostatečný osvit v našich zeměpisných šířkách lze získat jen během části roku, a to od poloviny dubna do poloviny září, zhruba v čase 9 až 15 hodin, tedy v době, kdy většina lidí pracuje v uzavřených prostorách.
Navíc ochranný Faktor 8 redukuje produkci vitamínu D v kůži až o 97 %,“ zmiňuje prof. MUDr. Petr Broulík, DrSc. z III. interní kliniky 1. LF UK Praha a ÚVN Praha. Zbývá tedy strava bohatá na vitamín D, jako mák, tresčí olej, mořské ryby nebo mléko. „Vitamín D2, který pochází z rostlin a plísní v typické evropské stravě v podstatě chybí, snad jen malé množství se nachází v houbách. Vitamín D3 je pak zastoupen jen v málo živočišných produktech, nejvíce v tresčím oleji a v mořských rybách jako je losos a tuňák. V ostatním potravinách živočišného původu je to zanedbatelné množství,“ doplňuje prof. MUDr. Petr Broulík, DrSc.
Jsme ale schopni sníst každý den rybu, nebo vypít litr mléka obohaceného o vitamín D? Pravděpodobně jen málokdo. I z tohoto důvodů přichází na řadu speciální doplňky stravy pro těhotné, které v sobě obsahují optimální množství a poměr látek potřebných pro ženu v těhotenství. Dívejte se po složení doplňků stravy pro těhotné a hledejte látky jako jód, vitamíny skupiny B, dostatečné množství vitamínu D nebo nezbytnou kyselinu listovou doplněnou o její metabolizovanou formu 5-metyltetrahydrofolát tzv. Metafolin, kterou využije i organismus postižený MTHFR mutací (např. Femibion).
Neopodstatněný strach z předávkování
Zažitým mýtem, který zrazoval nastávající maminky od příjmu vitamínu D, je předávkování. Všechny vitamíny rozpustné v tucích (tedy A, D, E, K) se v těle hromadí a ukládají. Zatímco vitamín A není těhotným doporučovaný, u vitamínu D je to naopak. Tělo má mechanismy, které zabraňují jeho předávkování. Vitamín D, který získáváme ve stravě, doplňcích stravy nebo při opalování není jako takový biologicky účinný. Slouží tělu pouze jako substrát pro tvorbu účinných forem.
Teprve formy vitamínu D vzniklé v ledvinách nebo jiných tkáních jsou pro tělo žádoucí a biologicky využitelné. Pokud organismus dosáhne určité maximální hladiny, pak přestane zužitkovatelný vitamín D tělo vytvářet. Jak mnohá zjištění ukazují, tak v 21. století trpíme spíše jeho velkým nedostatkem než nadbytkem. U těhotných žen je pak potřeba mít na zřeteli, že nedostatkem vitamínu D žena neovlivňuje jen své zdraví, ale především zdraví svého potomka.
