Najíst
Miminko by mělo jíst každé tři hodiny. Takový časový odstup je dostatečně dlouhý na to, aby dítě strávilo přijaté živiny v podobě mateřského nebo umělého mléka. Režim je třeba dodržovat ve dne i v noci. Jen pokud dítě prospívá a vydrží spát celou noc, po poradě s pediatrem můžete jednu noční směnu vynechat. Nikdy ale nezapomínejte dítě nechat odříhnout, aby se mu během spánku nezvedly šťávy a nezačalo se dusit. Nesnažte se ošidit ani porci mléka nebo podat studený “nápoj” místo teplého, abyste ušetřili čas. Jen byste miminku zadělali na břišní křeče.
Pláč kvůli prázdnému bříšku je většinou tlumený a s pravidelnými pauzami. Jak se hlad zvětšuje, sílí i intenzita křiku.
Uspat
Čerstvé miminko spí v průměru osmnáct až dvacet hodin denně. Potřeba odpočinku se sice postupně snižuje, ale ještě kolem dvou let si špunti na dvě hodinky po obědě zdřímnou. Pravidelný relax je pro organismus přínosný, dodává mu energii, zlepšuje funkce orgánů, podporuje zdravý mentální a psychický vývoj a cévní systém.
Chce-li miminko spát, je otrávené, tlumeně a dlouho pláče. Bez ustání si tře očička, sahá si na čelo, ošívá se. Je neklidné a věčným vrtěním chce upozornit na to, že touží po klidu.
Největší problém je v tom, že mrzuté miminko, které už několik minut přetahuje a pláče, těžko usne. Je zmatené a jen cirkadiánní rytmus, který pracuje s energií, ovlivňuje stres a aktivitu jednotlivých orgánů a procesů v těle, rozhozený. Miminko je brečavé, vzteklé, neklidné. A uspávání se může protáhnout klidně i na hodinu, čímž se mu výrazně zkrátí čas na další “turnus”. Spánek, který ho přepadne z únavy, navíc nebývá kvalitní. Miminko si odpočine jen minimálně a celý den i noc protrpí.
Přebalit
Je úplně jedno, jestli používáte látkové nebo papírové pleny. A je úplně jedno, jestli mají savou vrstvu a dítě na zadečku nestudí. Pohoda v moči není příjemná v žádné podobě. Tečka. O tom by se neměly vést diskuze. Nepohodlí v plenkách by se mělo řešit hned. Stačí půlhodina navíc a objeví se opruzeniny, vyrážky a silné začervenání a vznikne ideální půda pro rozvoj infekcí.
Moč nebo stolice. Obojí musí z plenek co nejdřív pryč.
Pofoukat
Miminko nemluví. Nemá tak moc rozvinutou motoriku, aby ukázalo, co ho bolí. A vlastně ani nedokáže spojit ruce s mozkem, aby zdroj potíží lokalizovalo. Prostě jen cítí bolest. Kolem prvních narozenin už si sice může ruku přikládat k ústům nebo si mnout ušní lalůčky a tím poukazovat na bolest zubů nebo uší, ale většinou je rozklíčování skutečných potíží na rodičích.
Bolest je pro miminka nesnesitelná. A na pláči je to hodně znát. Je hlasitý, neutišitelný a chvílemi až hysterický. Dítě se zalyká a snaží se vše z celých plic vykřičet. Obzvláště při růstu zoubků jde o velmi silný kalibr.
Přiviňte miminko k sobě, zafixujte mu ruce, aby se zbytečně nerozptylovalo a neohánělo se všude kolem - rukama si totiž pomáhá v křiku. Zazpívejte mu, vyprávějte nebo jen ležte a předávejte mu tělesné teplo. Hlaďte ho po těle, šimrejte, opakujte pohyby a foukejte na všechny bolístky.
Nerušit
Miminko leží a porozuje věci kolem sebe. Ze začátku ani nerozeznává barvy a ostré hrany. Poznává mámu, tátu a sourozence. O velkou společnost ale nestojí. Stejně tak o spoustu hraček a dalších rušivých elementů. Jak se může učit a vnímat svět, když ho pořád něco vytrhává ze soustředění? A tak na nepohodlí upozorní pláčem, jinak to ani neumí.
Odstraňte z jejich dosahu vše, co mu není příjemné. Nechte jen to, o co projevilo zájem. Někdy stačí jen šustivý sáček zašitý do látkového pouzdra nebo speciálně upravený míček s otvory, aby si miminko trénovalo správný úchop. Nic se nemá přehánět. Stejně jako muži zvládnou dělat jen jednu věc v danou chvíli, i děti potřebují svou pozornost nasměrovat jen k jednomu předmětu.
