Mozek miminek je pro učení jazyka a řeči mnohem lépe vybaven než mozek dospělého člověka. Již v roce 2003 bylo zjištěno, že když matky sledovaly a reagovaly - například úsměvem nebo dotykem – na povídání svých dětí, byly tyto děti schopny rychleji se naučit slabikám podobné zvuky. Ve srovnání s kojenci, jejichž matky na jejich žvatlání nijak nereagovaly
Výzkum dětské interakce
V nejnovějším výzkumu chtěli vědci zjistit, jaký vliv na vývoj řeči, mají reakce maminek na dětské žvatlání po delší časové období. Více než půl roku tak sledovali interakce mezi 12 maminkami a jejich 8 měsíců starými miminky, po dobu 30 minut dvakrát do měsíce. Během každého setkání se tým zaměřil na to, jak matky reagují, když jejich dítě vydává hlasité zvuky, zvláště když byly tyto zvuky určeny přímo matce. Z výsledků vyplývá, že když se maminky snažily reagovat na to, co si myslely, že se jejich dítě snaží říct, děti pak ukázaly lepší pokrok ve vývoji řeči a prokázaly větší touhu učit se řeči a snahu napodobit pohyby úst, vytvářející zvuky. Konkrétně dělaly větší pokroky v souhláskách a samohláskách, což znamená, že jejich žvatlání začalo znít jako slova.
Kromě toho, začaly tyto děti zaměřovat své žvatlání více ke svým maminkám, protože se dozvěděli, že jsou komunikativní.
Stejné výsledky nebyly ale pozorovány u dětí, jejichž maminky snahu porozumět jejich žvatlání neprojevily.
Ve věku 15 měsíců miminek došlo k závěrečnému porovnání: miminka, jejichž maminky se jim více věnovaly, uměly více slov a gest než ostatní miminka.
Tabulka vývoje řeči u miminek
| Věk (měsíce) | Brzy mluvící | Pozdě mluvící |
| Žvatlání | 7 – 8 | 6 | 9 – 10 |
| První slova | 12 – 15 | 10 | 16 – 18 |
| Dvouslovné věty | 20 – 24 | 18 – 20 | 24 – 30 |
| Trojslovné věty | 24 -26 | 21 – 24 | nad 36 |
Článek o tom, že děti vnímají hlasy již v děloze, si můžete přečíst zde.
