S tímto lékařským úkonem se však pojí taková zdravotní rizika, že WHO (Světová zdravotnická organizace) samotný postup nedoporučuje. Hamiltonovu hmatu má předcházet informovaný souhlas těhotné ženy, přesto bývá praxe často odlišná. Je tedy potřeba mít se v závěru těhotenství před nechtěným Hamiltonem na pozoru?
Jak se Hamiltonův hmat provádí
Ošetřující lékař vsune prst jedné ruky co nejhlouběji do vagíny. Druhou rukou tlačí na břišní stěnu a vytváří krouživý pohyb, pomocí kterého odloupne uvnitř středu čípku vak blan od děložní stěny. Posléze dochází k vyplavení prostaglandinů, což jsou hormony s pozitivním vlivem na spouštěcí mechanismus porodu.
Je Hamiltonův hmat účinný?
Vykonání Hamiltonova hmatu před termínem porodu nebo při nedostatečně připravených porodních cestách nemá smysl. Při takovém načasování zákrok obvykle vyústí pouze ve špinění či „falešné“ děložní stahy (poslíčky) čili nedojde k rozvěhnutí porodu.
Očekávaný efekt může postup přinést pouze v době, kdy je tělo rodičky připraveno na porod. Tehdy hmat odstartuje porodní činnost u jedné ze dvou těhotných žen.
Jestliže zabere, dojde postupně k vyvolání porodu a rodička se do 48 hodin promění v novopečenou maminku.
V případě „nezdaru“ se může vyplatit zopakovat úkon později, v rámci dnů. Někdy však nezbývá než se uchýlit k invazivnějším metodám indukce porodu: obvykle k podání vyvolávacích tablet (případně gelu) s prostaglandiny.
Kdy nelze Hamiltonův hmat provádět?
Určité závažné klinické stavy, zejména abnormality placenty (např. placenta praevia), představují kontraindikaci Hamiltonova hmatu.
Nedoporučuje se ani v případě pozitivního výsledku vyšetření na streptokoky skupiny B. K metodě navíc lze přistoupit pouze při přirozeném vaginálním porodu.
Jaké zdravotní komplikace se mohou pojit s Hamiltonovým hmatem?
Obecně se Hamiltonův hmat chápe jako zdravotně nezávadná metoda vyvolání porodu. Určité zdroje však upozorňují na riziko protržení vaku blan a vzestupu infekce do děložní dutiny.
Na druhou stranu Hamilton představuje šetrnější způsob vyvolání porodu, než jaký poskytují farmaka. Jestliže k operativnímu ukončení porodu existuje opodstatněný důvod (např. potermínové těhotenství čili přenášení), může být vhodné tento zákrok upřednostnit před protržením vaku blan či farmakologickými metodami indukce porodu (např. oxytocin).
Mechanické ovlivnění spouštěcího mechanismu porodu však stále znamená zásah do přirozených porodních procesů. Rutinní přistupování k Hamiltonovu hmatu v době před termínem porodu proto často čelí kritice. Samotný zákrok bývá pro ženu nepříjemný až bolestivý. Některé rodičky při něm dokonce pociťují pálení či štípání.
„Hamiltonův hmat není doporučený postup pro podporu normálního porodu“ upozorňuje Marie Vnoučková, uznávaná porodní asistentka.
Za vhodné považuje vyčkat na přirozené spuštění porodu, případně děj podpořit šetrnými prostředky, jako jsou bylinné směsi či masáž bradavek. Fyziologické těhotenství trvá 38. až 42. týdnů a s vyvoláním porodu se vždy pojí potencionální komplikace.
Indukce před přirozeným nástupem porodní činnosti obvykle vyústí v nutnost provedení dalších zásahů, jako je aplikace oxytocinu či dirupce vaku blan. V konečném důsledku dochází v určitých případech až k operativnímu porodu.
Jak se chránit před rutinním provedení Hamiltonova hmatu?
Přeplněné on-line diskuze i osobní výpovědi dokazují, že o vykonání Hamiltonova hmatu se pacientky dovídají mnohdy až zpětně. To mezi ženami vyvolává pobouření.
Základ prevence této rozporuplné praxe tvoří komunikace s lékaři. Nechte se před každým výkonem informovat o důvodech jeho indikace, způsobu provedení, stejně jako o očekávaných i potencionálních následcích. Ať už se pro Hamiltona rozhodnete, či nikoli, nezapomeňte se nechat předem důkladně poučit.
