Nikdo nezná odpověď na tuhle otázku lépe než časopis Parenting, který shromáždil zvláštní
skupinu matek z celé země – od maminek prvních dětí až po ostřílené matky, svobodné či šťastně
vdané –, aby se vyjádřily k nejrůznějším tématům. Skupina nazvaná MomConnection se svými
příspěvky významně podílela na výzkumu časopisu Parenting Nálada maminek (Mood of Moms),
jenž se snažil najít odpověď na otázku, co je rozradostňuje.
Odpovědělo celkem více než 1000 maminek, které prozradily, jak jsou spokojené (či nejsou!) s více
než 60 faktory – od vztahů po peníze. Výsledky? Zde je pět hlavních faktorů, které nejvíce ovlivňují
náš pocit štěstí:
- Pevný vztah s partnerem (nebo u svobodných matek uspokojivý milostný život).
- Pozitivní výhled do budoucna.
- Víra, že vychováváme šťastné děti.
- Pocit uznání za těžkou práci, kterou vykonáváme doma a v zaměstnání.
- Pevná a podpůrná síť příbuzných a přátel.
Test
Co tě motivuje, mami?
Co vás svazuje? Co vás oslabuje? Udělejte si test a zjistěte, jakým směrem vykročit ke
svobodě!
1. Jak se obvykle cítíte ve chvílích největší rodičovské frustrace?
a) Nejistá. Chcete se správně rozhodnout, ale nevíte jak.
b) Unavená. Děti vyžadují spoustu práce a vaše nároky jsou vysoké.
c) Ochromená. Nestíháte, natožpak abyste měla nějaký náskok.
d) Rozzlobená. Zdá se, že nikoho nezajímá, co chcete.
e) Sama. Není nikdo, s kým byste se mohla o všechnu tu práci podělit.
2. Které z těchto krizových výchovných situací se mohou u vás doma objevit?
a) Zdá se, že vaše tříleté dítko není dosud zralé na chození na nočník, ale v zařízení předškolní péče
naléhají.
b) Je půlnoc před veřejným vystoupením dcerky, která chodí do čtvrté třídy, a vy jí našíváte na
kostým flitry (Co by byla malá mořská víla bez jiskřivého ocasu?)
c) Dcera potřebuje rodný list, aby se mohla přihlásit na letní tábor. Dneska. A vy ho nemůžete za
žádnou cenu najít – ostatně ani přihlášku na tábor.
d) Máte si vyjít s kamarádkami (jaká vzácnost!), ale syn vám připomněl, že má trénink karate.
e) Miminko má vysokou horečku a bez ustání pláče. Potřebuje co nejrychleji zavézt na pohotovost,
ale nemáte nikoho, koho byste požádala, aby vám pohlídal předškoláka.
3. Které z následujících vět s největší pravděpodobností říkáte?
a) „Já nevím. Co myslíš?“
b) „Ale to přece musím udělat!“
c) „Ach bože, zapomněla jsem!“
d) „Asi změním plán.“
e) Jelikož nemáte krom dětí nikoho, s kým byste mohla mluvit, bude to asi něco o nočníku.
4. Jak byste popsala své milostné večery?
a) Plné úzkostí. Vybrala jste správnou chůvu? Jsou vůbec děti natolik velké, abyste je mohla nechat
s chůvou?
b) Vyrušované. Hovoříte o dětech a práci, ale nemůžete přestat myslet na špinavé nádobí v dřezu.
c) Zrušené. Absolutně jste zapomněla na schůzku s učitelkou ve škole, kterou jste si domluvila.
Ouha!
d) Výjimečné. Máte s dětmi tolik práce, že na vás dva vám už mnoho času nezbývá.
e) Vzácné. Jsou tak prima! Rande je jediná chvíle, kdy jíte s někým, komu nemusíte otírat pusu (no,
aspoň ne vždy).
5. Jaká překážka vám nejvíce brání věnovat se svým oblíbeným činnostem, například koníčkům
nebo čtení?
a) Každou volnou chvilku věnujete studiu dalšího stadia rodičovské výchovy – to je zrovna v této
době nejdůležitější.
b) Veškerý čas vám zabere snaha udržet dům v pořádku a řídit program dětí.
c) Volný čas vás obvykle zastihne nepřipravenou, takže většinu ho strávíte hledáním věcí, které
potřebujete k příslušné činnosti, například pletací jehlice nebo knížky, kterou vám půjčila
kamarádka.
d) Máte-li „volno“, neměla byste ho náhodou strávit do poslední minuty s dětmi?
e) Ráda byste se podívala na film nebo si dala s někým kávu, ale nemáte komu říct.
Výsledky testu
Možná jsou vaše odpovědi různorodé nebo jste se spíš většinou přikláněla k jednomu písmenu.
Většina z nás se pravděpodobně poučí ze všech charakteristik, a tak se podívejme, co vaše odpovědi
znamenají.
Většinou a: Brzdí vás nejistota. Máte-li děti, musíte v určité chvíli začít důvěřovat instinktům a
přijímat svá rozhodnutí za svá.
Většinou b: Uvolněte se, prosím! Rodičovství není závodní sport. (Ovšem nakupování…)
Většinou c: Chaos ve vašem životě by zmírnila trocha pořádku. Jak chcete najít štěstí, když
nemůžete najít klíče?
Většinou d: Své potřeby jste ze zadního hořáku odklidila do mrazáku. Ovšem, někde tam budou –
podívejte se za to záhadné maso.
Většinou e: Potřebujete pomoc – lidi, kteří by vám kryli záda a podělili se s vámi o práci při
výchově dětí.
Bez ohledu na to, jak jste v testu odpovídala, v knize najdete spoustu prověřených příkladů z praxe
a rad, které vám pomohou. Projděte si charakteristiky jednotlivých kapitol.
Méně je více
Ve druhé kapitole si povíme o tom jak přizpůsobit svá očekávání – od sebe samých, dětí, choťů a
celého zbytku světa. Máte od sebe přemrštěná očekávání nebo máte pocit, že na vás ostatní vyvíjejí
nátlak? Ať tak či onak, pravděpodobně vydechnete úlevou, když si dovolíte čas od času polevit.
Rozhodně vám nechci radit, abyste se zcela vzdala svých zásad, ale zvolníte-li tempo a stanovíte si
realistické cíle, bude to ku prospěchu a spokojenosti celé rodiny.
Důvěřujte svým instinktům
Vzala jsem si k srdci rady řady „odborníků“ na výchovu, i když jejich názory neladily s tím, co mi
napovídaly instinkty. Například v jedné populární příručce pro rodiče se doporučuje krmit
novorozence každé čtyři hodiny bez ohledu na to, jestli křičí, jak se zdá hladový či jak nepříjemně
se maminka cítí. Jednou jsem tuhle metodu vyzkoušela, ale když jsme se dopracovali ke třetí
hodině, začalo být miminko hysterické, já jsem brečela a prsa jsem měla nalitá tak, že by vedle mě
Heidi Montag vypadala jako jedenáctiletý kluk.
Některé „odborné“ rady jsou až absurdní. Jednou mi jeden psycholog v rozhovoru pro časopis
vykládal, že rodiče by měli naučit ptáčka, aby hopsal před dosud nelezoucím kojencem, a tím ho
podnítil k tomu, že se zvedne na kolínka a dá se do pohybu. (Mám podezření, že ho vychovávaly
kukačky.) Nikdo nezná vaše dítě lépe než vy. Ve třetí kapitole detailně osvětlím strategii jak se stát
svým vlastním rodičovským guru, abyste důvěřovala svým rozhodnutím a zbytečně je
nepřehodnocovala.
Buďte autentická
Teď jste jiný člověk, než jakým jste byla, než jste se stala matkou, ale jste to stále vy. Čtvrtá
kapitola po vás chce, abyste rozpoznala a přijala pozitivní změny, jež přicházejí s vaší novou rolí, a
oceňuje, že díky mateřství jste ještě úžasnější než dřív. Mít dítě je příležitostí zkoušet nové věci, a
kdoví, třeba se vám budou líbit! Člověk se však nechá lehce chytit do pasti a porovnává se
s ostatními. Důležitá zpráva: Některé ženy nadevše rády trénují softball, jiné pečou koláče a další
chodí na žížaly, aby mohly chytat ryby – ne všechny matky dělají totéž. A vy jste možná máma,
která umí vyprávět nejlepší vtipy nebo je vždy připravena schoulit se (a přiznejme si, že s miskou
sýrových křupek) na gauči.
Spřízněné duše
Občas si my mámy myslíme, že bychom svůj život měly zvládnout úplně samy, nebo máme
dokonce pocit, že musíme. Možná se bráníme tomu požádat o pomocnou ruku nebo podléháme
pocitu, že na to poprosit někoho o pomoc nemáme vlastně ani čas. Třeba nemáme nikoho, komu
bychom zavolaly, protože kamarádky jsou zaneprázdněné stejně jako my a příbuzní jsou daleko.
máma mámě
„Koupu syna a dceru společně, připravuju zmrazenou zeleninu v mikrovlnce a někdy nechám děti
spát oblečené. Jednou nebo dvakrát do měsíce vyhlásím chaotický večer a k večeři podávám
cereálie a zmrazené vafle. Děti jsou nadšené, ale já mám pocit viny. Jenže raději pocit viny než být
vystresovaná!“ – Debbie
Není náhoda, že mými nejméně šťastnými obdobími mateřství byly zároveň ty nejosamělejší.
Ovšem vědět, že potřebujete přátele, je jedna věc a začít budovat onu bájnou vesnici je věc zcela
jiná. Spřátelit se s ostatními maminkami není vždycky tak snadné jako zajít k sousedce na kávu.
(Když však přinesete nízkotučné borůvkové muffiny, které jsou opravdu dobré, šance na úspěch se
zvýší.) V páté kapitole pohovoříme o schůdných způsobech jak najít oporu a kamarádství a jak
úspěšně plánovat neformální schůzky s přáteli.
dejte věcem volný průběh
Máte-li každý den předem dopodrobna rozplánovaný, nezbývá vám již mnoho prostoru na řešení
neodkladných záležitostí, které se mohou objevit na poslední chvíli, ani na změnu rozhodnutí.
Slavně vždycky nedopadá ani to, když se snažíte jednat intuitivně. Je však zajímavé, že určité
plánování umožňuje připravit se na změnu a vypořádat se s ní. Šestá kapitola pojednává o tom jak
vyvážit organizovanost s flexibilitou a jak se učit dávat věcem volný průběh.
jak si kdo ustele
Jestliže jsou vaše dny smrští hledání poztrácených fotbalových treter, chybějících potvrzení do
školy, chaosu před večeří (a kam se vlastně podělo to morče?), je obtížné najít ještě dost sil a vyjít si
s dětmi na procházku kolem bloku. Řešením je zjistit, co vás vyvádí z konceptu – stohy
nepřečtených novin nebo zubní pasta na umyvadle. V sedmé kapitole vám prozradím jak umocnit
svou spokojenost pouhým zjištěním vlivů, které vás rozčilují.
plánujte
Máte skvělé nápady, ale unikají vám detaily? Nebo dokážete věci propracovat do posledních
podrobností, ale zapomínáte trochu poodstoupit a podívat se na celek? Anebo záleží na okolnostech,
kupříkladu jestli je to doma či v práci? Všichni rodiče musí občas improvizovat, je však užitečné
mít celkovou představu, kam směřujete, aby byla výchova cílevědomá, nikoli chaotická. Maminky,
které jsou stále v jednom kole, si musí umět rozvrhnout čas, aby se jejich smělé plány nerozplývaly
jako včerejší nanuk.
máma mámě
„Když máte děti, je snaha udržet všechno v perfektním stavu podobná snaze odhazovat sníh ve
vánici – prostě se to nepodaří! Rozhodně se nenechám dohánět k šílenství a ochuzovat o čas
strávený s dcerou tím, že budu mít byt jako obrázek vystřižený z časopisu o bydlení. Kdepak. Když
přijdete k nám domů, šlápnete na Zhu Zhu křečka nebo musíte přeskočit autíčko pro Barbínu.“ –
Maureen
Pět způsobů jak říct „ne“
Maminky jsou často žádány o pomoc, ať již jde o garde na školní ples nebo prodej balicího papíru
pro charitu. Jestliže někdo přijde za vámi a vám je nepříjemné říct: Je mi líto, ale nemůžu, existuje
pět dalších způsobů jak zdvořile odmítnout.
1 Manévr „ne tohle, ale tamto“: „Promiňte, nejsem schopná zajistit vám hlídání na celý týden, ale
v úterý se o Jacoba moc ráda postarám.“
2 Technika „svést to na někoho jiného“: „Hrozně ráda bych šla ve čtvrtek prodávat na fotbalový
zápas vstupenky se slevou, ale manžel má zrovna ten večer přednášku.“
3 Metoda „ještě si to rozmyslím“: „Ta exkurze zní velmi lákavě, ale musela bych si zařídit hlídání
pro malou. Můžu se vám ozvat?“
4 Taktika „moje přednosti tkví v něčem jiném“: „Víte, já nejsem ta pravá na to, abych žádala o
příspěvky na školní dražbu. Určitě vám pomůžu víc, když navrhnu plakát.“
5 Přístup „neslibovat, ale nechat dveře otevřené“: „Nemyslím si, že vám budu něco platná, ale můžu
se pokusit.“ Později bude jakákoli pomoc od vás (sebemenší) příjemným překvapením!
Osmá kapitola vám pomůže nalézt každodenní rytmus, který umožňuje optimálně využít čas a
systém plánování. Odškrtnutí jedné věci ze seznamu zaručeně zvyšuje kvocient štěstí – jistě víte,
jak je uspokojivé, když se člověku podaří uskutečnit to, co si naplánoval. Plánování může též
zabránit krizím vznikajícím při činnostech prováděných na poslední chvíli a umožňuje klidněji čelit
životním překvapením.
pečujte o sebe
Není žádný zločin být maličko sobecká. I ta nejjednodušší věc se může stát dřinou, když taháte
z prázdné studny. Pořád jste člověk, který má potřeby (například dostatečný spánek) a přání (pro
ilustraci George Clooney – řekli jsme „chceme“, nikoli „musíme“). Je důležité věnovat čas a energii
vlastnímu zdraví a osobní pohodě stejně jako zdraví a pohodě rodiny.
Dojídáte zbytky chleba a sýra po dítěti, místo abyste si připravila pořádný oběd? Je jediným vaším
pohybem zvedání a sundávání batolete, a zase zvedání a sundávání…? Kdy jste naposledy četla
knížku bez rýmovaček? Devátá kapitola vám dává svolení věnovat se sama sobě a nápady, kde na to
vzít čas.
Vybízím vás k tomu, abyste věnovala pozornost svému zdraví včetně zdraví duševního. Doufám, že
tahle knížka pomůže všem čtenářkám stát se šťastnou mámou. Pokud jste však trvale smutná nebo
úzkostná nebo jestliže vám intuice napovídá, že byste se měla cítit líp, spojte se prosím s lékařem.
Příznaky například deprese jsou různé. Jeden bývá podrážděný, zatímco druhý se špatně soustředí.
Poporodní deprese má své vlastní projevy, například pocit nedostatečného citového pouta k dítěti.
Být šťastná máma znamená být sama sebou, nikoli tou, kterou by vás měli rádi druzí.
Článek je z nové knihy "Šťastná máma" od Meagan Francis, vydalo nakladatelství Noxi