Děti jsou velmi citlivé na teplotní výkyvy a stejně jako mohou kvůli absenci tukových zásob během pár minut prochladnout, tak je to podobné i s přehřátím. Oba stavy jsou pro dítě rizikové a je třeba se jim vyhýbat. Extrémy organismu nesvědčí a způsob, jak jim alespoň částečně předcházet, je pravidelný a především dostatečný pitný režim.
Základ se liší
Každé dítě je jiné. Záleží na funkci ledvin, na tempu během dne, na tělesné teplotě, hmotnosti, zdravotním stavu i emocích. S tím vším aktuální potřeba vody souvisí. Vzhledem k věku by ale mělo vypít alespoň minimální množství, aby nebyl organismus ohrožován nedostatkem tekutin, nedocházelo k otupění mozku, dehydrataci a potížemi s ní spojenými a z dlouhodobého hlediska i k nenávratnému poškození orgánů.
Začněme u desetikilového dítěte. Každý této hmotnosti dosáhne jindy. Dle tabulek by tolik mělo vážit zhruba roční dítě, ale není problém, kdy se tak stane o půl roku později. Nebo i déle, záleží na konstituci, genetice a mnoha dalších faktorech. Příjem tekutin se rovná jednomu litru. Pro některé děti to představuje problém a je třeba dohánět manko právě ovocem a zeleninou s vysokým podílem vody nebo právě vývary. Nemá smysl dopovat je sladkými šťávami, které je naruší rovnováhu v těle a nadměrný příjem cukrů může napomáhat rozvinutí zánětů nebo infekcí.
S každým dalším kilogramem nad výchozích deset je třeba každý den přidat 50 mililitrů. To znamená, že na patnácti kilogramech už se bavíme o 1,25 litru a při dvaceti o 1,5 litru. Později se dotace tekutin na každý kilogram snižuje na pouhých 20 mililitrů, ale dítě už je naštěstí ve věku, kdy si umí samo říct, že má žízeň a potřebuje se napít. Procesy v těle tak koriguje samo.
Není podstatné, jestli dítě vypije každý den o 200 mililitrů více nebo méně. Na druhou stranu ani jeden extrém není správný a ani při lenošivých dnech by se mělo dodržovat doporučené množství.
Neoprávněný strach o kojence
Vyvstávají obavy, jak pitný režim dodržuje malé miminko. Není nutné nalévat ho čajem nebo vodou, je-li plně kojené, postačuje mu to, co dostává od matky. Tak je to nastavené a dětskému organismu to vyhovuje. Jakmile přejde na vlastní stravu, je tomu ale nutné přizpůsobit i příjem tekutin.
Nejde jen o vodu
Voda je pochopitelně pro tělo nejpřirozenější a tahle čistá forma by měla tvořit největší část všech za den přijatých tekutin. U dětí i dospělých. Ne ledová, ne teplá. Zkrátka tak akorát, bez bublin, bez příchutí. Ideální je jen plátek okurky nebo louhované maliny, které vodu příjemně osvěží a dodají jí jemnou chuť.
Nesmí se ale zapomínat ani na jiné složky, které je třeba zahrnout do pitného režimu. Zeleninové nebo masové vývary a celá řada ovoce a zeleniny. Právě to je totiž z velké části tvořeno vodou. Na samém vrcholku stojí rajčata, broskve, melouny, ananasy, jablka nebo jahody, okurky, cukety, špenát, brokolice a mrkev. Obzvláště ovoce ale obsahuje sacharidy, které ve velkém množství tělu neprospívají, takže se nelze na jejich nadměrnou konzumaci spoléhat.
