Velká kontrola
Dítě je pediatrem sledováno až do věku devatenácti let. Tou dobou už pochopitelně řeší jiné problémy a setkávání se v ordinaci s kojenci a předškoláky budí spíš pousmání. První rok života jsou děti sledované poměrně intenzivně a na kontroly chodí každých pár týdnů, od tří let se odstupy ustalují na dvou rocích, po kterých je nutné dostavit se do ordinace pediatra, aby zhodnotil, jak dítě prospívá nejen v rámci růstu a hmotnosti, ale i sociálního, motorického a emočního vývoje.
Proč je ale tedy ta tříletá prohlídka pro spoustu rodičů tak strašidelná? Důvod je jasný. Ve třech letech začínají být znatelné rozdíly ve výchově i vývoji a naplno se projevuje péče, pravidelný kontakt s okolím, emoce a jejich zvládání ze strany dítěte i rodiče, je třeba samostatně jíst, smrkat a poznávat barvy. Je toho dost. A nedá se to dohnat za dva měsíce před plánovanou kontrolou. Na druhou stranu jsou obavy zbytečné. Pediatři moc dobře vědí, že každé dítě je jiné a drobné nedostatky nemusí jít vždy jen za matkou a otcem, ale mohou souviset s povahou dítěte.
Přípravy
Tříletá prohlídka není o rodičích, ale o dětech. A tak není na škodu je na ten velký den připravit. Vyvarujte se ale toho, že něco musí, výhružek a srovnávání s ostatními. To děti jen vystraší a uzavřou se do sebe, přestanou komunikovat, být spontánní a hravé. Strach je u dětí paralyzující a může způsobit značné problémy, v krajním případě emoční nestabilitu jako výbuchy vzteku a agrese nebo i noční děsy a pomočování. Nastavte to tak, že se zkrátka půjde k doktorovi, že dostane hračku nebo obrázek, že se mu pediatr podívá do pusinky, jestli zuby stojí pěkně v řadě a na mandlích si nehoví bacily, zkontroluje oči, jestli se může dívat každý den na televizi .. . Vymyslete si krátké a milé příběhy, kterými dítě nevyděsíte a přitom ho budete na prohlídku cíleně připravovat. Když to nepodceníte, budu se možná i těšit, aby ze sebe dostalo maximum a zdravotníkům vytřelo zrak.
Spousta rodičů dětem za bezproblémovou návštěvu u lékaře slíbí vysněnou hračku. Je to časté řešení, ale odborníci se shodují, že někdy může napáchat víc škody než užitku. Mnohem lepší varianta je, když dítě odmění samotný doktor nějakou drobností. Vy to můžete doladit zmrzlinou nebo prodlouženou jízdou na houpačce. Žádné okázalosti.
Pojďte dál, prosím
Každý pediatr má svoje postupy. Někteří chtějí básničku a vzorek moči, jiní děti zbytečně nestresují a komunikují primárně s rodičem. Záleží, na koho narazíte. Každopádně není třeba brát si všetečné dotazy k srdci. Je to prohlídka jako každá jiná.
V první řadě se dítě zváží a změří, poprvé se použije tlakoměr, zkontrolují se všechny smysly, prohmatá se břicho a uzliny, zkontroluje se chůze, jemná motorika, dutiny a genitál. To je základ, kterému se žádné dítě nevyhne. Částečně to může provádět zdravotní sestra, zbytek samotný lékař. Důležitá je ale důvěra dítěte vůči zdravotnickému personálu. Z pozice rodiče není nutné odpovídat za dítě a dokončovat věty, to mu jen uškodí. Prohlídka je o dětech a ty by samy měly komunikovat. Doktor ví nejlépe, jak se naladit na notu tříletého špunta. Zkušeností má dost. Necitlivým zasahováním do vyšetření jen bují nervozita a potřeba mít to rychle za sebou. Zbytečně.
Nepsaný standard
Chcete-li být ale v klidu, dítě by mělo splňovat následující požadavky. Nebo se o zmíněné aktivity a dovednost alespoň zajímat a mít snahu zlepšit se v nich a osvojit si je.
- Poznávání barev, tvarů a počtů (hodně, málo, nic, všechno, .. )
- Mluvit ve větách, používat jednoduchá souvětí.
- Chápat význam slov a umět je obratně použít (úměrně svému věku).
- Vnímat základní emoce - štěstí, radost, vztek, agresi, smutek, loučení, stýskání, pochvalu, omluvy, poděkování
- Pozdravit a rozloučit se
- Obout si boty, obléknout se, v ideálním případě zapnout si zip nebo knoflíky
- Aktivně se zapojovat do dění, zajímat se o věci kolem sebe a ptát se
