Na stejné vlně
Každý uplatňuje jiný přístup k dětem, ale je zásadní, aby se domluvili všichni, kdo se na výchově podílí. Nárazově i permanentně. Všichni zúčastnění totiž dítě formují a utváří v něm názory a pohledy na to, co je v normě a co ne. Pokud se přístup těch, kteří ho mají na starosti, v klíčových situacích různí, má v hlavě zmatek a přirozeně začne inklinovat k tomu, co je pro něj nejsnesitelnější.
Miminka i starší děti musí cítit, že všichni táhnou za jeden provaz. Pokud odhalí “slabší kus”, okamžitě se na něj nalepí, začnou se na něj odvolávat, vyhrožují s ním, fňukají a stane se jejich favoritem číslo jedna. Je to pochopitelné. Proč by děti měly snášet příkoří a přísné metody doma, když u babičky se cítí jako v lázních, opečovávané a milované. Doma si to musí zasloužit, u prarodičů je to automatika.
Nárazově se to dá pochopit. Stejně tak v případě, že se vnoučata s babičkou a dědečkem nevidí denně a odloučení si kompenzují právě volnějším režimem. Je-li to ale na denním pořádku a babičky (myšleno prarodiče) opakovaně porušují pravidla, užívají si lásky a pozornosti dítěte - i když jen vykonstruované - a neberou na vás jakožto na rodiče ohledy, schyluje se k velké kolizi ve výchově i v nastavení osobních vztahů a pravidel.
V hlavě zmatek
Největší škody takové chování napáchá na samotných dětech. Ztratí přirozenou autoritu vůči svým rodičům a doma budou opravdu trpět, protože nepochopí, proč jim matka s otcem tolik věcí odpírají. Budou tesknit po babičce a její teplé a chápavé náruči. Do domu se vkrade pláč a odmlouvání, vztek, agrese, uzavírání se do sebe a vytváření vlastního světa, kde je všechno zalité sluncem. Snaha o režim padne hned v začátku.
Upřímný rozhovor
Rodiče mají jen pár možností, jak s nepříjemnou situací zatočit. Jako první by měli pochopitelně zasáhnout na straně babiček a vysvětlit jim, co způsobují. Problém je v tom, že ne každá je ochotná to přijmout a naladit se na nový a přísnější režim. Babičky jsou totiž synonymem pro rozmazlování, pro volnější pravidla a hromady sladkostí. Na jednu stranu je to pravda, všichni s tím máme prarodiče spojené - je to jakýsi úsměvný předsudek dnešní doby, na druhou ještě třicet let zpátky byla autorita rodiče neotřesitelná a v momentě krize se babička vždycky postavila za své vlastní děti a nikdy za vnoučata. To se dnes bohužel příliš často nestává. Babičky totiž mohou cokoliv a děti jsou nedotknutelné. Kombinace, která vyvolává četné spory a napjaté situace.
Pokud se starší generace nehodlá s novým přístupem smířit, počet možností dalšího postupu se výrazně snížil. Můžete nad tím mávnout rukou a čekat, že děti časem pochopí váš systém a přijmou ho. Nebo můžete omezit návštěvy u prarodičů a dát jim jasně najevo, že vaše pozice je ve vztahu k dětem ta ze všech nejdůležitější a nikdo - ani vaši rodiče - na ní nesmí parazitovat. Pravděpodobně to vyvolá dočasné ochlazení vztahů, nehledě na to, jestli jednáte s tchyní nebo svou vlastní matkou, ale časem vše vykrystalizuje a situace se s tím, jak děti porostou a budou si tvořit svůj vlastní názor, uklidní.
Zacíleno na děti
S dětmi to bude horší. Své prarodiče většinou milují. Je to pro ně alternativa někde na pomezí nebe, školky a dětského koutku. A bude těžké jim vysvětlit, proč jim třeba i jen dočasně takové prostředí opíráte, proč nesouhlasíte s tím, aby se k nim lidé chovali hezky a hýčkali si je. Musíte být ale neústupní. Ne přísní, ale odpoutat se od toho, co aktuálně řešíte, a ukázat dětem, že režim dává smysl, že se pak celé rodině mnohem lépe a plynuleji funguje, že snáz překonáváte různé kolize, spory a stres.
- Nehaňte prarodiče a nedávejte je jako odstrašující příklad
- Mějte pro děti i babičky pochopení
- Nastavte hranice tak, aby děti skrz prožitky pochopily, co myslíte
- Neuplácejte děti - zážitky, dárky ani sladkostmi
Netřeba hádek, ale řešení s rozmyslem, kdy oběma stranám ukážete, že se ženou do zbytečného extrému, který ve finále ublíží všem. Středobodem všeho jsou děti, jejich nejtěsnější vrstevnicí rodiče a pak babička s dědečkem. Vzájemně si do pravomocí nezasahují a společně pracují na tom, aby ti nejmenší žili ve štěstí, lásce a radosti. A to se neměří gumovými medvídky.
