Všeho moc škodí
Televize je médium, bez kterého se člověk v dnešní době neobejde. Čerpá z ní informace o tuzemsku i zahraničí, o politice a počasí. Nabízí detektivky, legendární seriály, pořady o vaření a tipy pro kutily. Obsáhlou položkou jsou i snímky pro děti. Vše hojně protkané četnými reklamami a upoutávkami. Televize patří k večernímu odpočinku stejně jako chytlavá knížka nebo miska s chipsy. Mnohé experimenty ale prokázaly, že vezmete-li lidem televizi, neví, co s časem. Nudí se. Neumí se zabavit. Je to pro ně snadná a lehce dostupná zábava. Nemusí se snažit a vymýšlet si program. Absence nekonečných diskuzí s protějškem a namáhavé čtení knih lidem vyhovuje. Někteří jedinci, kteří televizi po příchodu z práce zapínají automaticky a nechávají ji hrát, i když nejsou v místnosti a plně se na ni nesoustředí, bez ní mohou pociťovat abstinenční příznaky jako je zmatenost, dojem nekompletnosti, bolesti hlavy, nesoustředěnost. Časté sledování televize je pro člověka stejně toxické jako závislost na cukru.
Nic není černobílé
Na druhou stranu je třeba nahlédnout na opačný konec, není nutné jen démonizovat. Televize má samozřejmě i svá pozitiva. Záleží na časovém rozvrhu, který by neměl v rámci jednoho dne přesáhnout dvě hodiny nebo délku jednoho filmu. Důležité je i složení pořadů, kterým dá člověk svůj čas. Zpravodajství, pokud jste už to samé nečetli během dne na internetu, kde jsou totožné zprávy také dostupné, počasí nebo politické dění patří mezi povinný základ. Zbytek byste měli volit podle svého okruhu zájmů. Nemá smysl, aby kutil sledoval návod na výrobu makronek a žena od plotny ztrácela čas u pořadu o ošetření palubek. Čas u televize plyne nezvykle rychle a hodina propluje mezi prsty během chvilky.
Pro děti jen to nejlepší
Převládá názor, že děti z rodin, kde chybí televize, jsou jiné. Opožděné, mimo aktuální dění, nedobrovolně vyčleněné, tiché a nesmělé. Pro malé špunty představuje televize obrovské lákadlo, spousta barev, postaviček a zvuků. A je nesmírně jednoduché posadit dítě do křesla před obrazovku a užít si hodinu a půl klidu. Domácnost bez televize je zbytečný extrém. Pokud jsou technologie k dispozici, bylo by hloupé se jich vzdávat. Rodič ale musí mít pevnou vůli a nastavit jasný režim, kdy se může televize pustit. Jakmile se pořadem pro děti nebo animovanou pohádkou řeší všechen volný čas dítěte, je něco špatně.
Čísla jsou alarmující. Průměrně prosedí dvouleté dítě u televize denně dvě a půl hodiny, o rok starší děti ještě o šedesát minut více. Ideální je hodina denně a s podporu rodiče. Při vysoké časové dotaci se mohou dostavit negativní dopady, které se v dětském věku jen těžko odbourávají.
- Sledování televize maří snahy o kvalitní a hluboký spánek
- Nástup a rozvoj řeči se snižuje o 49 procent
- Problémy s artikulací a neschopnost tvořit souvislé věty
- Poruchy koncentrace
- Rozvoj impulzivního chování a agresivity
- Opožděný emocionální a duševní vývoj
- Otupělost mozku a neochota hledat konstruktivní řešení
V některých domácnostech funguje televize stejně jako chůva. Dětí jsou během sledování klidné a jen máloco je vyruší. Doma je konečně ticho a klid. Bohužel se všechny dopady takové výchovy projeví se značným zpožděním a na nápravu nebo nastolení přísnějších pravidel s pobytem venku a častější pohybovou aktivitou už je často pozdě.
