Pravidlo č. 1
Děti nesmí být u vody nikdy samy. Nikdy. To je mantra, kterou nesmíte porušit. Do konce života byste si takové pochybení vyčítali.
Že se dítě ještě nepřetočí? Ale kdeže. Takový progres přijde vždycky ve chvíli, kdy to nejméně čekáte. Stačí, abyste na moment odběhli, miminko se překulí a už je na hraně bazénu a pod ním 120 centimetrů hluboká propast, plná ledové vody. Proletí moucha a dítě se za ní otočí nebo se lekne a šup. Jde ke dnu, nepláče, je v šoku, nemáchá rukama. Nic. Prodleva než si všimnete, že dítě chybí, může mít fatální následky.
Že je tam mělčina? Nenechte nic náhodě. Stačí i pár centimetrů vody, aby se děti utopily. Možná si uvědomují dýchání, umí ho zadržet, zavřít oči. Ale to je tak všechno. Stačí, aby se jim voda dostala do plic, zakuckají se, vzduchu bude najednou málo a i ta troška vody stačí k tomu, aby šlo o život. Vana je stejně nebezpečná jako nafukovací bazének nebo hrátky v písku na kraji moře, kde každou chvilku prosviští dravé vlny. Bez dozoru nikdy.
V bezpečí nejsou ani děti, které už umí plavat. Chtějí totiž překonávat hranice a pokaždé se dostat o kousek dál. Jejich síla a vytrvalost ale není na takové úrovni jako u dospělých. Neumí odhadnout, co za výdej energie je čeká cestou zpátky. Každá nahodilost je může znejistit a sebrat jim notnou část síly.
Nezáleží na věku. Dítě u vody musíte mít zkrátka neustále na očích. Bez výjimky!
Ročně můžete napočítat desítky případů, kdy děti zůstaly bez dozoru, svezly se pod hladinu a po pár minutách vypověděl mozek službu a na přetřes přišlo postižení, které změnilo celé rodině život. Výčitky a zpytování svědomí pak k ničemu není. Možná je stráž u vody nudná a s pohodovým létem má jen pramálo společného, ale tisíckrát se vám vrátí. Nespoléhejte se ani na to, že má dítě starší sourozence. Ti vás sice mohou zastoupit, ale stoprocentní ochrana to není. Může je zaujmout něco jiného nebo se projeví sourozenecké spory. A je to hned. Jistotu vám nepřinese ani dobře známé prostředí, jako je rybník ve vesnici nebo bazén na zahradě. Riziko je zkrátka všude.
Pravidlo č. 2
Mohlo by se zdát, že na lenošení u jezera, moře nebo třeba i jen bazénu není zapotřebí velkých plánů. Rozložíte deku a pravidelně se chodíte svlažit do vody. Jenže právě v tom je problém. Může dojít energie, schrupnete si, ztratíte přehled, všude kolem divočina. Vymyslete proto program na celou dobu pobytu u vody. Doneste deskovou hru, udělejte si piknik, začtěte se společně do knížky, vyprávějte si legendy, masírujte se, zahrajte si slovní fotbal. Aktivity na souši fungují jako skvělá pauza pro odpočinek a pro umírnění emocí a energie. Díky tomu jsou pak děti ve vodě klidnější, neřádí a nevystavují se takovému riziku úrazu nebo nehody.
Rozdělte dětem čas venku tak, aby nebyly unavené a nešly s energií “do poslední kapky”.
Pravidlo č. 3
Směnný provoz se netýká jen zaměstnání, ale i starosti o děti. Den u vody je náročný. O tom bez diskuze. Musíte mít stále v pozoru, sledovat dění kolem sebe, varovat před riziky, být těm malým bleškám po ruce, chránit je, mazat, lovit z vody. Není na škodu, když je dospělých na místě víc nebo se alespoň pravidelně střídáte.
Únava se často podceňuje, bohužel bývá jedním z hlavních důvodů mnoha nehod - na silnici, v práci, v kuchyni i u vody.
