S úsměvem
Každé dítě se rodí s jinou váhou a s odlišným genetickým materiálem. Pokud mají rodiče do metru sedmdesát a úzká ramena, jen těžko z jejich drobka vyroste valibuk atakující dva metry. To jsou zkrátka procesy, které nelze ovlivnit. Přesto se najde celá řádka lidí - a bohužel i pediatrů, kteří “jedou” podle tabulek a každé deko mimo kolonku pojmou jako životní úkol hodný rozřešení. Problém ale není ani tak v přibírání. Ano, mělo by být stálé a plynulé, bez zbytečných výkyvů, ale pokud dítěti servírujete jen pečivo, ovesné kaše a libové maso s rýží, je něco špatně. A není divu, že prcek jídlo soustavně odmítá a radši hladoví.
Děti milují zábavu. A je úplně jedno, jestli jste na hřišti, skáčete v kalužích, jdete poprvé do kina nebo na loutkové divadýlko. Legrace musí být. I na talíři.
Krůček po krůčku
S prvními příkrmy toho moc vyčarovat nejde. Šťáva z mrkve je klasický start, následují různé kaše z rýže nebo kukuřice a pohanky, sladké ovoce a první plátky okurky. Maso a těstoviny. Tak to chodí u každého dítěte. Postupně zařazujete různé suroviny, vaříte z nich a vždy pár dní sledujete, jaká je reakce, neobjeví-li se vyrážka nebo bolesti zapříčiněné alergií nebo nesnášenlivostí. Nemá smysl to uspěchat jen proto, abyste dítěti dopřáli pestrý jídelníček nebo se mohli pochlubit, že už se zakousl do krůtího řízku. Každá nová a dosud nepoznaná potravina se musí s tělem seznámit. Myslete na to.
Nový svět
Obrat přichází kolem druhého roku věku, kdy dítě poprvé projeví vůli najíst se samo, rozeznává chutě, uvědomuje si a jídlo bere jako hru, jako zábavu a prostor pro tvoření a poznávání. Pro rodiče je to nefalšovaná noční můra. Spousta špíny a skvrn, borůvky rozkutálené po zemi a omáčka ve spárách a všude - jen ne v puse. Klasika. I to - určitá volnost - přispívá k tomu, že si děti nevypěstují k jídlu negativní vztah a nebudou na něj pohlížet jako na nutnost, povinnost a dril.
V zajetí barev
Nemusí umět barvy, aby je vnímaly a rozlišovaly je. Děti barvy zkrátka milují a vše, co vypadá jako duha, je baví a rozesmívá. Můžete se tím inspirovat při sestavování jídelníčku a jednotlivých porcí. Hnědá omáčka a béžové knedlíky nikoho neoslní. A popravdě - ani po výživové stránce to není zrovna hitparáda. Stejně špatné je to s ovesnou kaší nebo vanilkovým jogurtem. Nenadchne, neurazí. Dospělý se jednoduše nají a víc neřeší, děti ale každý dílek dne prožívají naplno. I hrstka borůvek nebo zrnka kukuřice, plátky jahod nebo kousky mandarinky a srpky avokáda udělají v misce velkou parádu. Nic proti tomu, když sladíte kabelku a boty, ale v kuchyni se nudy vyvarujte.
Na dětské vlně
Tady příloha, dole maso, přelít sosem a hotovo. Ano, některé děti to možná sní, ale nic z toho. Co třeba plátek chleba nebo masa a na to z bramborových lupínků naaranžované vlasy, z ořechů pusa a oči, z malin náušnice? Snažte se vytvořit různé postavičky a dětské motivy. Díky tomu si malí rošťáci ani neuvědomují, že jí a slupnou vše, co jim naservírujete. Pohrajte si s obrázky, s barvami a s chutěmi, střídejte velikost a buďte nápadití. To je naprostý základ. O jednotlivých surovinách si můžete s dětmi povídat a vyprávět jim, proč je dobré jíst jedno a držet se zkrátka s druhým. Není to jen povinnost. Jídlo je zábava a s troškou snahy i edukační chvilka v každém dni.
