Moc nebo málo?
Krátce po narození prospí dítě skoro celý den, na roce kolem čtrnácti hodin denně, ve dvou letech už jen dvanáct až třináct. Jen málokteré dítě vydrží spánkový deficit déle než pár dní, většinou je vše ukončeno dlouhým spánkem, díky kterému dožene manko. Mnohem vhodnější je ale pravidelný odpočinek. Nejde jen o režim, ale především potřebu organismu na regeneraci, předcházení bolestem hlavy, paralyzující únavě a agresivním projevům chování. Bohužel se právě ve věku kolem dvou let většina dětí rozhodne polední spánek bojkotovat. Pro rodiče je to velká zkouška. Většina z nich se totiž na možnost odpočinku spoléhá a plánuje si na tu dobu vlastní povinnosti nebo se těší na chvilku klidu. Má smysl tomu bránit? Je to zdravé? Vydrží to dítě? Otázek je mnoho a odpovědí, které by jednoznačně určily správnou cestu, pramálo.
Noc versus den
Existuje početná skupina dětí, které si dvanáctihodinovou potřebu spánku vyberou v noci a přes den odpočinek nevyžadují. Jdou spát kolem půl osmé a ve stejnou dobu se ráno probouzí. Svěží a plné života. Neunaví je dlouhé procházky ani divoké setkání s vrstevníky, výlet do přírody ani bloumání po obchodech. Vše je pro ně zážitek a zábava. Bohužel padne pátá nebo šestá hodina a všechno je špatně. Nálada na bodu mrazu. Dítě ví, že spát jít nechce, ale tělo mu nedovoluje “velké akce”. Je otrávené z nedostatku energie, naštvané na sebe a možná i na celý svět.
Někdy se dá problém vyřešit brzkou večerkou posunutou na půl sedmou. Dítě sice vstane dřív, ale budíček kolem šesté hodiny (pokud to tak rodičům vyhovuje) dítě snáz unaví a je větší pravděpodobnost, že si půjde schrupnout i přes poledne. Pozdější večerka nedává smysl. Dítě by si pospalo dopoledne a večer by se doba, kdy je k nesnesení, protáhla až do hodin, které už patří jen rodičům.
Přechodné období
Někdy mají děti jen nárazově více energie a potřeba spánku se na čas vytratí. Po pár dnech nebo týdnech se ale může klidně zase objevit a tělo dítěte si samo řekne, že potřebuje vydechnout a přes poledne spát. Nemá tedy smysl prcky do spánku nutit, vyhrožovat jim, dávat ultimáta nebo je za absenci spánku trestat. Jen poslouchají signály těla a řídí se jimi. Bohužel spousta rodičů tyto jemné nuance nevidí. Existuje ale celá řada způsobů a metod, jak v dítěti potřebu obnovit nebo udržet. Stačí je postupně zkoušet a třeba něco zabere.
Tipy a triky
Dětský spánek trápí všechny rodiče bez rozdílu. Právě proto je dobré mít v rukávu několik es, která vás zachrání ve chvíli, kdy dítě přeceňuje svoje síly a přesto nechce usnout.
- Dodržujte režim dne - snídaně, hry, pomoc v domácnosti, procházka, oběd, spánek
- Vyprávějte si - je důležité, aby si dítě nespojovalo spánek jen s povinností, ale znalo pravý důvod - odpočinek, energie, zdraví
- Mějte záložní řešení - četba, povídání, lenošení
- Buďte v tom společně - odpočívejte s dítětem, aby si zafixovalo, že čas po obědě je “pomalejší”
- Nechte ho o samotě - pokud o společnost nestojí, dejte mu knížky a pár hraček a nechte ho hodinu v klidu
- Nepodmiňujte spánek - neslibujte, spánek musí být přirozený a z vlastní vůle
- Netrestejte - pokud ke spánku nedojde, nevyčítejte dítěti jeho nálady. Mnohem lepší je zeptat se “a tak nezkusíme zítra ten spánek, možná je ještě potřeba?”
Spánek je citlivé téma pro děti i rodiče, pohybujete se na tenkém ledě a nic nesmí jít na krev. Buďte smířliví a nechte dítěti dostatek času a prostoru na to, aby pochopilo, jak spánek funguje. Jde o vcelku nudný a v očích dítěte nadbytečný proces, a tak se není čemu divit, že ho nemá v lásce.
foto: Photo by Annie Spratt on Unsplash
