Odborníci varují před rýží! Proč?
Tento toxický prvek se ve vodě a půdě vyskytoval od pradávna přirozeně. Neekologické zemědělství, používající pesticidy a herbicidy, však koncentraci arzenu značně zvyšuje. Voda se využívá mimo jiné k závlaze rýžových polí, kde se dlouhou dobu udrží. Arzen z půdy a vody vstřebává rýže více než jiné plodiny.
Vysoká míra kontaminace tímto karcinogenem se prokázala u každého druhu této luštěniny: u rýže hnědé, bílé, stejně jako ekologicky pěstované.
S konzumací rýže se proto pojí riziko poškození nervové soustavy, snížená inteligence a zhoršená paměť i pozornost.
Info: Podle výzkumu publikovaném v časopise JAMA Pediatrics se v těle kojenců krmených bílou či hnědou rýží vyskytuje dvakrát větší koncentrace arzenu než u vrstevníků konzumujících jiné potraviny.
Navíc maminky na stravě s vysokým množstvím této chemikálie rodí mnohem častěji miminka trpící dechovými obtížemi.
Potencionální neschopnost zažívacího ústrojí zpracovávat zrna
K trávení škrobů a zrn, základní ingredience mnoha druhů dětských kaší, slouží amyláza. Sliny tříměsíčního miminka obsahují již dvě třetiny množství tohoto enzymu. Ovšem Pankreatická amyláza, zodpovědná za trávení škrobů, dosáhne hladiny odpovídající dospělosti až v osmém měsíci věku.
Zdlouhavý technologický proces převede rýži na jemné vločky, připravené k „okamžité“ spotřebě. Lze je sice pohodlně zamíchat do mléka nebo formule, strojová úprava však snížila nutriční hodnotu na minimum.
Rýže je přirozeně chudá na živiny. Proto ji výrobci v USA a mnoha dalších zemích obohacují o syntetické mikronutrienty s nízkou vstřebatelností a biologickou dostupností: zejména železo a vitamíny skupiny B. Stává se tak častým spouštěčem zánětů a příčinou řady onemocnění způsobených přítomností omega-6 mastných kyselin. Rýže, včetně organické, může obsahovat sójový lecitin. Zavedení sóji do stravy kojenců se pojí s rozvojem alergií a poškozením střev v pozdějších fázích života.
Nadměrný obsah kyseliny listové
Folát, přirozenou aktivní formu vitamínu B9, organismus nutně potřebuje. Naopak syntetická forma tohoto vitamínu, kyselina listová, může vést k poškození štítné žlázy a zdravotním komplikacím u zhruba 50 procent osob s mutací genu pro enzym MTHFR.
Mateřské mléko obsahuje dostatečné množství železa pro rozvoj dítěte. Syntetický oxid železitý naproti tomu znamená potencionální zdroj komplikací. Nejenže se tento prvek obtížně tráví, ale ve vysokých dávkách prokazatelně snižuje intelekt dítěte.
V Americe a dalších částech moderního světa se tradičně začíná chuťově nevýraznými jídly. Přitom některé kultury seznamují miminko s pestrou škálou příchutí již v premiérových příkrmech. Takový jídelníček získává větší potenciál zaujmout. Expozice nejrůznějším výživným potravinám navíc snižuje riziko vzniku „závislosti“ na nezdravých jídlech typu sušenky a kuřecí nugetky, eventuálně na sladkých nápojích. Takový přístup naopak podporuje udržení zdravého jídelníčku v dalších fázích života a celkově prospívá vývoji.
Jako zdravější alternativa se ukázala hnědá rýže.
Tato luštěnina díky svým výživovým hodnotám podporuje překotný vývoj typický pro raný postnatální věk. Navíc představuje lék na zácpu a prakticky nulové riziko intolerance či alergie. Pouze v případě obohacení o pšenici nebo lepek by tato potravina mohla vyvolat nežádoucí reakce.
Ve čtyřech měsících však hybnou sílu vývoje miminka stále představuje mateřské či umělé mléko. Kojení se denně rozdělí do průměrně pěti až šesti dávek. Dohromady 0,7 až 1 litr tekutiny naplní vývojové potřeby dítěte.
Při krmení kojeneckou formulí by si maminka měla průměrně pětkrát denně připravit lahvičku s 180 až 240 mililitry tekutiny.
Denní příjem kojeneckého mléka se tedy také pohybuje kolem jednoho litru.
Dostatečná výživa pomáhá udržet hmotnost i výšku miminka v normálu.
Zdroj: mamanatural.com/baby-cereal/
