Co je to mimoděložní těhotenství?
Mimoděložní těhotenství (Graviditas extrauterina, GEU) nastává, když oplodněné́ vajíčko nedoputovalo až do dělohy, ale uhnízdilo se mimo ni. Obvykle je to v jednom z vejbcovodů (95 %). Někdy se může usídlit také ve vaječníku či děložním hrdle (3 %), výjimečně i v pobřišnici (1,5 %).
Neexistuje bohužel způsob, jak takové těhotenství udržet. Plod se mimo dělohu nedokáže vyvinout, až na velmi výjimečné případy.
Tento stav navíc ohrožuje ženu na životě. Embryo je vysoce agresivní. Vajíčko prorůstá do stěny orgánů, a narušuje tak cévy. Často nezbývá nic jiného, než situaci řešit chirurgicky.
Diagnóza mimoděložního těhotenství
Prvním příznakem je vynechání menstruace, což signalizuje graviditu. Lékař může provést těhotenské testy z moči, případně z krve. Dále se sleduje přítomnost těhotenského hormonu: choriového gonadotropinu hCG, který vzniká po oplodnění vajíčka. Močové testy dovedou hormon nalézt 9 dnů po početí, krevní testy o několik dnů dříve.
Zhruba po pěti týdnech od začátku poslední menstruace podstoupí žena ultrazvuk. Smyslem je zjistit, zda se vajíčko uhnízdilo v děloze. Vyšetření může odhalit jak embryo a jeho tkáně, tak i zduřelý vejcovod a krevní sraženinu.
Vaginální vyšetření zase umožňuje nalézt zdroj bolesti či zduření ve vejcovodu, kde se vajíčko uhnízdilo. Poměrně výjimečně se u ženy po oplození může vyskytnout současně mimoděložní i nitroděložní těhotenství. Podle statistiky se tak děje u každého 30 000 případu těhotenství.
Projevy mimoděložního těhotenství
Jak ektopické těhotenství postupuje, mohou se objevit tupé bolesti v podbřišku. Podle toho, v jakém vejcovodu se vajíčko zahnízdilo, cítí žena nepříjemné pocity buď na levé, nebo na pravé straně břicha. Výjimkou není ani lehké špinění v době pravidelné menstruace. Někdy však může nastat i v jiný čas.
Pokud dojde k odumření plodového vejce, organismus ho vyloučí do dutiny břišní, a nastane tak potrat. Spolu s ním však dochází k hnědavému výtoku a krvácení do dutiny břišní. Žena při tom prožívá křečovité bolesti.
Příčiny ektopického těhotenství
Uložení vajíčka mimo dělohu hrozí v různých situacích. Mezi rizikové faktory patří především
- Endometrióza – Velmi časté gynekologické onemocnění, kdy částečky výstelky dutiny děložní prorůstají mimo dělohu. Pokud se tato ložiska dostanou do vejcovodu, hrozí, že vajíčko se zde také uhnízdí.
- Geneticky dané dlouhé a málo pohyblivé vejcovody – Nedovedou včas dopravit vajíčko do dutiny děložní
- Infekce v pánevní oblasti – Obvykle jde o sexuálně přenosné nákazy, např. chlamydióza či kapavka
- Operace v pánevní oblasti – Například akutní apendix
- Umělé oplodnění – Pokud došlo k zavedení více vajíček, může se některé usadit mimo dělohu.
- Neléčené gynekologické záněty – Obvykle vaječníků, vejcovodů nebo dělohy
- Pooperační stavy vejcovodu
- Zavedené nitroděložní tělísko
Léčba ektopického těhotenství
Stav vyžaduje okamžitou léčbu, jinak mohou být následky až fatální. Délka hospitalizace se odvíjí od zvoleného přístupu léčby v rozmezí několika dnů až týdnů.
Chirurgické řešení
Oblíbenou lékařskou praxí je v Česku tzv. salpingektomie, tedy chirurgické odstranění vejcovodu. Jde o rychlé a účinné řešení s rychlou rekonvalescencí a krátkou dobou hospitalizace. Zákrok však ženě snižuje schopnost otěhotnět až o 50 %.
Invazivní léčba se obvykle provádí laparoskopicky. S vyjmutím vejcovodů musí pacientka písemně souhlasit.
V akutních případech však může dojít k ruptuře vejcovodu, a je nutná velká břišní operace s následnou revizí břišní dutiny. Při této situaci se k operaci přistoupí i bez souhlasu ženy ohrožené na životě.
Vejcovod lze také podélně naříznout, a následně z něj odstranit oplodněné vajíčko. K salpingotomii se přistupuje tehdy, pokud má pacientka pouze jeden funkční vejcovod a vaječník. Provedení operace bohužel čas od času tento vejcovod poškodí, a tím se vytrácí hlavní výhoda tohoto řešení. Navíc protože se mohou dostavit i pooperační komplikace, je zákrok využíván jen sporadicky. Také hrozí až 15% riziko, že v postiženém vejcovodu opět dojde k ektopickému těhotenství.
Zřídka používanou chirurgickou metodou je i tzv. mikina out. Na vejcovod je vyvinut takový tlak, který dokáže vytlačit oplodněné vajíčko. Síla však může způsobit prasknutí vejcovodu. Tato forma léčby je vhodná jen v nejranější fázi mimoděložního těhotenství, kdy ještě není tuba tolik namáhána.
V případě, že se pacientka chce invazivním metodám vyhnout a její stav jí to dovoluje, může požádat o neinvazivní řešení.
V praxi bohužel bývají lékaři neochotní seznámit pacientky se všemi možnostmi léčby, jejich přednostmi i riziky. Je nutné na informacích trvat.
Rekonvalescence po chirurgické metodě
Zotavení mohou výrazně podpořit enzymy. Zkracují dobu hojení, zmírňují bolest, Omezují vznik otoků a urychlují jejich vstřebávání. Navíc omezují vznik otoků a urychlují jejich vstřebávání. Enzymy také snižují riziko pooperačních komplikací. Ženy obzvlášť ocení jejich schopnost snižovat velikost vzniklých jizev.
Enzymy lze tělu dodat pomocí určitých potravin, nutričních doplňků i léků, jako je např. Obézním.
Neoperativní metody léčby
Léky cytostatika
Podávání jedné dávky Metotrexátu se ve světě osvědčilo jako šetrná forma léčby. Toto cytostatikum, které se používá např. při chemoterapii, omezuje rozvoj buněk. Způsobí odumření plodového vejce, které se poté vyplaví z vejcovodu, nebo se vstřebá. Bohužel v Česku se k podávání takového léku přistupuje zřídkakdy.
Předpokladem úspěšné léčby je co nejnižší hladina těhotenského hormonu HCG. Po zákroku je nutné krevními testy kontrolovat hladinu tohoto hormonu. Ačkoli v prvních chvíli může dojít i k jejímu vzrůstu, měl by následovat dlouhodobý a prudký pokles.
Dále je třeba provádět ultrazvukové vyšetření, kterým se sleduje především růst zárodku po přerušení cévní výživy. Usmrcené plodové vejce se může zalít krví, a zvětšit tak svůj objem. Protože to představuje pro těhotnou ženu zdravotní riziko, zůstává hospitalizovaná do doby, než se potvrdí úspěšnost léčby. Ovšem i poté by měla v domácím prostředí dodržovat klidový režim. Návrat k původnímu životnímu stylu je vhodný až po několika týdnech, kdy dojde k naprostému uzdravení.
Léčba vyčkáváním
Nejšetrnějším a nejbezpečnějším způsobem je „nedělat nic“. Takzvaná observace spočívá v pouhém pozorování, jestli se tělo s nežádoucím těhotenstvím nevypořádá samo. Podle studií až v 69 % případů dojde ke spontánnímu vstřebání vajíčka.
Tato léčba se využívá zejména v případě nízké hladiny hormonu HCG, nebo při podávání cytostatik. Metoda je náročná na čas, jelikož vyžaduje dlouhodobé pozorování v nemocnici. Přestože má vejcovod velkou pružnost, může dojít k jeho ruptuře, a následkem toho ke krvácení do dutiny břišní.
Otěhotnění po ektopickém těhotenství
Pokud zákrok nezničil funkci obou vejcovodů, je dále možné otěhotnět přirozenou cestou. Jinak lze využít metodu IVF.
Pokoušet se o miminko lékaři doporučují alespoň 6 měsíců od prodělaného zákroku.
Je třeba si dávat pozor na poměrně vysoké riziko opakování (recidivu) ektopického těhotenství. Proto pokud žena po mimoděložním těhotenství otěhotní, měla by co nejdříve konzultovat situaci se svým lékařem.
Mimoděložní těhotenství je závažný, až životu ohrožující stav. Naštěstí ultrazvukové vyšetření ho dovede zpravidla včas odhalit. Dochází tak k méně zdravotním komplikacím a roste šance, že další těhotenství proběhne bezproblémově.
