Probiotika:
- jsou vybrané kultury střevních bakterií
- jsou obsažena pouze v „živých“ potravinách
- mají, mimo jiné, pozitivní účinek na střevní mikroflóru
- cíleně se přijímají potravou
- jsou velmi citlivá na teploty a způsob zpracování
Prebiotika:
- jsou rozpustné vlákniny (oligosacharidy)
- jsou „potravou“ střevních bakterií, které se díky nim množí, osidlují trávicí trakt a pozitivně na něj působí
Postbiotika:
- jsou biologicky aktivní látky s pozitivním vlivem na organismus
- napodobují biologicky aktivní látky obsažené v mateřském mléce
- ovlivňují imunitu, snižují výskyt negativních bakterií ve střevech, působí na zdraví střev a mohou ovlivnit i výskyt obezity v dospělosti
Zásadní zjištění zmíněného výzkumu říká, že v mateřském mléce se kromě nezbytných živin vyskytují i jisté druhy biologicky aktivních látek. Jejich vliv na organismus lze v náhradní kojenecké výživě napodobit postbiotiky. Výraz postbiotika je nově používán pro látky vzniklé procesem řízené fermentace. Ta se sice již po tisíciletí využívá k přirozené konzervaci potravin, ale až díky výzkumům mateřského mléka se jej teprve nedávno podařilo využít pro získání postbiotik.
Postbiotika spolu s prebiotiky pak zásadně mění funkčnost umělé kojenecké výživy, která se tak opět přiblížila přirozené funkci mateřského mléka.
Proč jsou postbiotika revoluční novinkou
Je vědecky prokázáno, že více než 70 % buněk imunitního systému se nachází ve střevech. Postbiotika pak mají zásadní vliv na zdraví střev a trávení, z tohoto důvodu jsou velmi přínosná při jeho vývoji. Děti přicházejí na svět s nedovyvinutou imunitou, a proto se pro jejich zdravý rozvoj trávicí trakt musí nejdříve osídlit. Tento proces probíhá prostřednictvím mikroorganismů z okolního prostředí.
Společnost Nutricia přišla nyní s unikátním řešení pro děti, jež nemohou být kojeny. Použila postbiotika přímo ve složení náhradní dětské výživy, a to navíc v kombinaci s prebiotiky. Právě tímto inovativním složením se tak nová formule dětské výživy snaží přiblížit svou funkcí mateřskému mléku.
Na výzkumu, vývoji a výrobě nejnovějšího kojeneckého mléka, se mimo jiné podílel i biochemik a vědec profesor Udo Herz. „Všichni mluví o ´kouzlu´ mateřského mléka, kdy se nejedná pouze o jeho jednotlivé složky, ale jejich jemnou a dokonalou souhru. U některých složek dokonce ani netušíme, jak se do mateřského mléka dostaly. Podobně je tomu i s postbiotiky, biologicky aktivními látkami bakteriálního původu, které vznikají kontrolovaným procesem fermentace,“ dodává Herz k významu postbiotik.
Těhotenství.cz
