Mýty o antikoncepci se tradují již od 60. let minulého století
Většina těchto mylných přesvědčení vyplývá z pouhé neznalosti. Pověry o hormonální antikoncepci se tradují od šedesátých let minulého století, kdy ženy začaly používat první pilulky. Spousta zkreslených informací o ní přetrvává dodnes, přestože došlo v jejím vývoji k výraznému pokroku
a v současné době je na trhu velké množství různorodých moderních antikoncepčních přípravků. Podle výsledků průzkumu agentury Ipsos, který provedla na začátku letošního roku, užívá některou z forem hormonální antikoncepce nebo nehormonální nitroděložní tělísko 62 % českých žen ve věku 18-35 let. Nejčastěji to jsou hormonální pilulky, které v současnosti užívá každá druhá (54 %) žena v tomto věku, ale osobní zkušenost s nimi má 93 % žen dané věkové kategorie. Zajímavým zjištěním průzkumu byl také fakt, že téměř každá třetí žena užívající antikoncepci zvažuje v blízké době její změnu. A možná i ona při rozhodování o nové formě antikoncepce narazí na některý z nejčastějších mýtů a bude pátrat po jeho pravdivém vysvětlení.
„Menstruací se tělo čistí a měly bychom si dávat pauzy od hormonů,“ myslí si ženy
Jedním z nejrozšířenějších mýtů o menstruaci je ten, že by měla u ženy nastat každý měsíc, aby se tělo „očistilo“. Přesvědčení, že menstruační krvácení je vlastně čištění těla, při kterém se měsíc co měsíc z dělohy vyplavují bakterie nebo mrtvé buňky, je mýtus zakořeněný opravdu velmi pevně. Pravda je ale taková, že z lékařského hlediska není každoměsíční krvácení nic přínosného. Není tedy pravda, že by ženám jakkoli škodilo, bude-li jejich menstruace v důsledku používání hormonální antikoncepce kratší nebo slabší. Pověru o prospěšném účinku menstruace vyvrací i gynekoložka MUDr. Dagmar Makalová: „Pocity úlevy po předchozí tenzi, které mnohé ženy zažívají při začátku menstruace, nejsou způsobené tím, že by s menstruační krví odcházely toxické látky z těla. Je to dáno hormonálními změnami, kterými tělo v období menstruace prochází. Pokud menstruace nenastává díky tomu, že v děloze dočasně nenarůstá sliznice, není to tedy absolutně nijak škodlivé, ba naopak: Zabrání se tím zbytečným ztrátám železa a dalších látek při silném krvácení.“ Mnohdy ženy považují pravidelné měsíční krvácení také za jediný důkaz toho, že nejsou těhotné, a bez tohoto „pocitu jistoty“ si nedovedou užívání antikoncepčních metod představit. Zajímavé je i to, že ženy nikdy v historii neměly tolik menstruací jako dnes – tedy až čtyři sta padesát za život! Mohla za to četná těhotenství a dlouhá období kojení.
Mezi ženami, které delší dobu užívají hormonální antikoncepci, se také často tradují následující mýty. Prvním z mýtů je, že když budou několik let brát nepřetržitě hormony, menstruace se jim pak už nevrátí do normálu a budou mít problémy otěhotnět. „Schopnost otěhotnět je ale ovlivňována množstvím různých faktorů, některé z nich nejsou doposud známé. Menstruace je jen důsledek vlivu hormonů na děložní sliznici. Po vysazení hormonální antikoncepce se v naprosté většině případů přirozený cyklus obnovuje do tří měsíců,“ uvádí MUDr. Makalová. „Daleko významnější je schopnost dozrání vajíčka ve vaječníku a jeho včasné uvolnění pro oplození. Hormonální antikoncepce velmi často pomáhá mírnit projevy a důsledky tzv. Syndromu polycystických ovárií, který je jednou
z nejčastějších příčin neplodnosti,“ dodává.
S předchozím mýtem souvisí i přesvědčení, že je vhodné antikoncepční pilulky čas od času vysadit, aby se tělo mohlo „zotavit“ z hormonů, které kombinované pilulky obsahují. A protože tomu ženy věří, skutečně to i dělají a vůbec si tím nepomáhají. Pravda je totiž taková, že k vysazování pilulek není absolutně žádný důvod, dokonce to může být škodlivé. Na úplném začátku užívání kombinovaných pilulek totiž existuje jisté riziko trombózy, které se časem významně snižuje. Jsou-li tedy pilulky pravidelně vysazovány, riziko se opakovaně vrací vždycky s novým začátkem užívání. A ještě jeden fakt: přestávky v užívání pilulek nezvyšují ani šanci otěhotnět, protože doba, po kterou je žena užívá, na to nemá žádný vliv.
Jediná opravdu bezpečná metoda antikoncepce je pilulka. Nitroděložní systémy nejsou pro mladé
Je to jen další tradovaný mýtus. V současnosti jsou za nejúčinnější metody považovány hormonální implantáty a hormonální nitroděložní systém. Je to dáno tím, že existuje mnoho faktorů, které mohou antikoncepční účinnost pilulky narušit – např. průjem, zvracení nebo současné užívání některých jiných léků a léčivých přípravků (např. antibiotik, extraktů třezalky, protikřečových látek nebo látek proti depresím). Nejvíc ale účinnost pilulek, náplastí, kroužků a dokonce i injekcí ohrožují chyby v užívání. O efektivitě rozhoduje naprostá pravidelnost, přesný čas užití. I to je tedy důvod, proč jsou dlouhodobé metody účinnější. Lékař jednorázově zavede implantát nebo tělísko a žena pak může na několik let zapomenout na dodržování přísných pravidel – a přece nevynechá jedinou dávku. V souvislosti s nitroděložními systémy koluje mezi ženami ještě jeden mýtus, a to ten, že systém nemůže být zaveden ženě, která ještě nerodila. Není to pravda, nitroděložní systémy je možné používat již od 18 let. Pokud je nevhodné užívat pilulky nebo jiné metody (například kvůli nesnášenlivosti estrogenu), mohou být hormonální nitroděložní systémy dobrou alternativou. Mají totiž vysokou účinnost v prevenci těhotenství, zcela odpadá nutnost každý den pamatovat na aplikaci, i menstruace je obvykle slabší, a tudíž i méně bolestivá. Nitroděložní tělísko lze kdykoli odstranit a už příští měsíc může žena otěhotnět.
Kojení a antikoncepce – jeden mýtus vedle druhého
U mnoha žen (a následně několikanásobných matek) je často rozšířen mylný názor, že během kojení rozhodně není možné otěhotnět. Obdobné úvahy lze však přirovnat k povídačkám o tom, že děti nosí čáp a že nejlepší antikoncepce je prášek (mezi koleny). Ano, kojení opravdu poněkud potlačuje ovulaci. Potlačuje, ale nikoli likviduje! Ovulaci kojící matky je možné s jistotou zjistit až zpětně, tedy až tehdy, když zase začne menstruovat. A ve chvíli, kdy se dítě začne přikrmovat a k mateřskému mléku se tedy přidává i jiná potrava, pravděpodobnost opětovného zahájení ovulace a návratu k plné plodnosti se výrazně zvýší – přestože matka i nadále kojí. Pokud tedy ženy nechtějí znovu otěhotnět, měly by antikoncepci užívat i během kojení. Při úvahách o vhodné antikoncepci během kojení naráží ženy na další rozšířený mýtus – ženy, které kojí, nesmí užívat hormonální antikoncepci. Jedná se o pouhou polopravdu. Kojící matky by neměly užívat přípravky s obsahem estrogenů, protože estrogen by mohl ovlivnit tvorbu mléka. Naproti tomu progestiny, zejména pak ty, které mají „místní“ účinky například ve formě hormonálních nitroděložních systémů, objem a složení mléka žádným způsobem neovlivňují. Kojící ženy mohou také bez obav využívat tříměsíční injekce, hormonální implantáty a pilulky obsahující pouze progestin.
Je na čase vyvrátit i poslední z mýtů, který tvrdí, že antikoncepce je vagon umělých hormonů do těla. Pravda je taková, že se při užívání hormonální antikoncepce utlumí činnost vaječníků, které následkem toho přestanou vyrábět své přirozené hormony. V těle jsou tedy dál produkovány hormony jako dosud, jen z jiného zdroje. Jsou sice syntetické, je ale třeba vědět, že jsou těm přirozeným velmi příbuzné. Jejich účinnost je navíc velmi vysoká, a tak je možné dávky hormonů dokonce oproti „normálnímu“ stavu organizmu ještě snížit.
Tisková zpráva
