„Kojení chrání děti před přenosnými i nepřenosnými nemocemi, zatímco ženy chrání před rakovinou prsu, vaječníku a hrdla děložního. Tyto výhody mateřského mléka se díky jeho jedinečnému složení přenášejí i do dalších generací. Kojené děti mají
o 8–10 bodů vyšší IQ díky nenasyceným mastným kyselinám – kyselině arachidonové a dokosapentaneové, kterých je nejvíce právě v kolostru, a také díky prebiotikům mateřského mléka, které ovlivňují vývoj mozku,“ vysvětluje MUDr. Anna Mydlilová, vedoucí oddělení Národního laktačního centra z Thomayerovy nemocnice.
Kojení přináší dítěti protilátky, které ho chrání před některými infekcemi, snižuje riziko autoimunitních onemocnění, působí jako prevence vzniku cukrovky, obezity, alergií a syndromu náhlého úmrtí (SIDS) a v neposlední řadě také zlepšuje vývoj rozumových funkcí.
Méně známým faktem ovšem je, že kojení prospívá i matce samotné - zmenšuje poporodní krvácení, snižuje riziko vzniku rakoviny prsu a vaječníků, cukrovky, osteoporózy i kardiovaskulárních onemocnění nebo například pomáhá chránit před poporodní úzkostí a depresí. Nastávajícím maminkám se doporučuje zajímat se o kojení a jeho benefity již v těhotenství.
Světová zdravotnická organizace považuje kojení za ideální způsob výživy dítěte v prvních měsících po porodu. Doporučuje matkám výhradně kojit 6 měsíců a pak zároveň s postupným zaváděním vhodných příkrmů pokračovat v kojení do 2 let věku dítěte nebo podle jeho potřeb i déle.
Kojení v České republice
V České republice bohužel podíl matek, které kojí alespoň do 6 měsíců, stále nedosahuje ani 50 %. Přitom při propuštění z porodnice je výlučně kojeno přes 80 % novorozenců a kojeno s dokrmem přes 95 % dětí. Podle údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky České republiky (ÚZIS) průměrný počet dětí, jejichž kojení bylo ukončeno již v průběhu šestinedělí, činil v roce 2013 téměř 15 % a pouze u necelých 39 % dětí bylo kojeno 6 měsíců a déle. Oproti předešlému roku došlo k mírnému snížení. V některých krajích jsou výsledky tohoto sledování ještě horší. Celorepublikově se podíl nekojených dětí tradičně pohybuje do 5 %.
Svou roli v zachování dlouhodobého kojení jistě sehrává i správné hodnocení adekvátnosti růstu a prospívání u nejmenších dětí. Pokud není růst kojeného dítěte správně posouzen, může být předčasně zaveden dokrm, což často vede k dřívějšímu ukončení celkové doby kojení. Státní zdravotní ústav (SZÚ) ve spolupráci s Ministerstvem zdravotnictví ČR připravily přiložený informační materiál (oboustranný leták), který shrnuje význam kojení pro zdraví dítěte i matky a který bude distribuován především přímo k maminkám v porodnicích.
Světový týden kojení
První srpnový týden je každoročně slaven jako Světový týden kojení (World Breastfeeding Week). Poprvé jej vyhlásila v roce 1992 mezinárodní síť jednotlivců a organizací, které se zabývají ochranou, podporou a propagací kojení – WABA (World Alliance for Breastfeeding Action), dnes se na organizaci podílí i Světová zdravotnická organizace (WHO) a UNICEF, konkrétními akcemi se připojují stovky organizací i jednotlivců doslova z celého světa.
Mottem letošního Světového týdne kojení je „Kojení – klíč k trvale udržitelnému rozvoji“, v návaznosti na 17 cílů programu trvale udržitelného rozvoje odsouhlasených v září 2015 na summitu OSN v New Yorku. Téma letošního Světového týdne kojení ukazuje, že každý ze 17 cílů směřujících k ukončení chudoby, ochraně planety a zajištění světové prosperity má svou souvislost i s kojením. Také kojení významně napomáhá snahám o udržitelný vývoj světa, který sdílíme. Jako dostupná, bezpečná a přirozená potrava přispívá k snižování hladu a bídy ve světě, přináší mnoho okamžitých i dlouhodobých zdravotních výhod dítěti i matce, je ekologické, nevyžaduje žádné energie a neprodukuje odpady znečišťující životní prostředí atd. Všech 17 cílů trvale udržitelného rozvoje včetně jejich vztahu ke kojení představuje přiložený plakát.
Zdroj: MZCR, Těhotenství.cz
