Šilhání, tupozrakost, krátkozrakost, dalekozrakost, astigmatismus – to jsou nejčastější oční vady, kterými trpí děti. Rozpoznat je v nízkém věku dítěte však není nic snadného.
Neléčená oční vada v prvních letech života může vést k trvalému a později neléčitelnému oslabení zraku. „Správný vývoj zraku je třeba hlídat již u kojenců. Zrakové funkce u novorozence nejsou vrozené, ale teprve se vyvíjejí.
Drobné oční vady u dětí jsou poměrně časté
Kolem sedmého roku je vývoj zrakových funkcí u konce a dítě by mělo vidět stejně kvalitně jako zdravý dospělý člověk. U dětí se právě v tomto věku mohou objevit různé refrakční vady, jako je například krátkozrakost, dalekozrakost nebo astigmatismus. Drobné a nevýznamné vady jsou dokonce poměrně časté, vyskytují se až u třetiny dětí do 15 let,“ popsal Pavel Stodůlka, přednosta sítě očních klinik Gemini.
Větší dítě dokáže na špatný zrak upozornit samo
Jak ale oční vadu rozpoznat u menších dětí? „U menších dětí se horší vidění může například projevovat tím, že chodí blíž k televizi, aby na ni viděly. Děti, které ještě neumějí poznávat obrázky, je třeba sledovat při hře. U předškolních dětí lze zkoušet, poznají-li obrázky z větší dálky, bez problémů by je měly rozpoznat na vzdálenost místnosti se zakrytým jedním a pak druhým okem. Pokud máte nějaké pochybnosti, doporučuji vyhledat dětského očního lékaře,“ popsal Pavel Stodůlka.
Dnešní děti už ve velmi nízkém věku tráví denně hodiny před monitory počítačů či displeji mobilních telefonů a tabletů. Podle průzkumu Státního zdravotního ústavu tráví už pětileté děti u monitorů či displejů 1,5 hodiny denně. „V předškolním věku počítačové monitory a displeje mobilů a tabletů mohou dětskému zraku opravdu uškodit. Pokud děti tyto přístroje přesto využívají, doba, kterou u nich tráví, by neměla přesáhnout půl hodiny denně. Důležité je také, aby dítě monitor či displej mělo ve správné výšce a vzdálenosti od očí,“ upozornil Pavel Stodůlka.
Na zrak u dětí je třeba dbát již od útlého věku
„Dětský zrak potřebuje podněty, ale také dostatek odpočinku. Prospěje mu více pobytu na čerstvém vzduchu a vyvážený jídelníček bohatý na vitamíny A, E a C. Dále též dostatek omega-3 mastných kyselin, zinku nebo luteinu, které může tělo získat z ryb, ořechů, zeleniny a ovoce. Důležité je také zajistit správné osvětlení dětského pokoje a pracovního stolu,“ vyjmenoval Pavel Stodůlka.
MUDr. PAVEL STODŮLKA, Ph.D., FEBOS-CR, lasik.cz
Studium medicíny na Univerzitě Palackého v Olomouci ukončil v roce 1989 s vyznamenáním a pochvalou rektora. V roce 2000 absolvoval postgraduální studium na Lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Hradci Králové s tématem disertace metoda LASIK, kterou v ČR zavedl. Zkušenosti s oční chirurgií sbíral i po světě, hlavně v Kanadě. Působil jako přednosta očního oddělení Baťovy nemocnice ve Zlíně. V roce 2003 založil soukromou oční kliniku Gemini – největší soukromou oční kliniku v Česku. Několik očních operací, například centraci vychýlené lidské čočky nebo implantaci presbyopické fakické čočky, provedl jako první oční chirurg na světě a řadu očních operací zavedl jako první v Česku. Vyvíjí nové lasery pro oční chirurgii, jako např. CAPSULaser. Přednáší na prestižních mezinárodních očních kongresech a vyučuje v kurzech pro zahraniční oční lékaře a byl zvolen prezidentem AECOS – Americko–evropský kongres oční chirurgie.
